Brusel - Ministři financí zemí Evropské unie se podle zdroje agentury Reuters v zásadě shodli na rámci pro rekapitalizaci bank ve výši 100 miliard eur. Jedná se o jednu z částí komplexního balíku pro řešení dluhové krize, na kterém nyní Evropa horlivě pracuje a který by chtěla dokončit nejpozději do středy příštího týdne. Plán rekapitalizace by měli oficiálně unijní lídři schválit v neděli. Nová pravidla by měla finanční ústavy donutit k tomu, že navýší klíčový ukazatel kapitálové přiměřenosti na nejméně devět procent. Českých bank se navýšení kapitálové přiměřenosti ale týkat nebude. V Bruselu to dnes řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Německo před summity vyzvalo ke změně smluv EU. Chce, aby země čerpající pomoc z fondu eurozóny, byly pod zahraničním rozpočtovým dohledem. Merkelová čeká od středečního summitu eurozóny výrazný posun v řešení krize. Evropa podle ní bude do středy moci dosáhnout ambiciózních cílů.
Shoda v unii: Rekapitalizace bank ve výši 100 miliard eur
Pro Česko je podle Zídka klíčové, aby eurozóna zmítaná dluhovou krizí uklidnila situaci. Pokud se tak nestane, tak to může mít velmi tvrdé dopady i na Česko. „Náš primární zájem je, aby eurozóna co nejrychleji přijala takové opatření, které finanční trhy uklidní,“ řekl Zídek. „Pokud se nepodaří situaci uklidnit, tak může dojít k dalšímu zpomalení ekonomického vývoje v eurozóně, a to už může velmi tvrdě dopadnout i na Českou republiku,“ dodal.
Rakapitalizace se ale podle Zídka ČR nemá týkat. „Českých bank by se to nemělo dotknout. Rekapitalizace není téma pro Českou republiku,“ řekl Zídek. „Není to sice ideální řešení, protože to bude znamenat opět zátěž pro veřejné rozpočty a daňové poplatníky, ale týká se to zatím hlavně eurozóny,“ podotkl Zídek.
Náměstek ministra financí Tomáš Zídek:
„České banky nemají problém. Podle posledních analýz ČNB mají kapitálovou přiměřenost kolem 12 procent.“
ČR pak potřebuje, aby se eurozóně podařilo vyřešit současnou vážnou situaci a nejistotu, která kvůli dluhové krizi existuje. Praha je tak podle Zídka ochotna podpořit řadu opatření, které eurozóna předloží.
Například podle výzkumného sdružení Open Europe budou banky v EU v případě odepsání řeckého dluhu ve výši 60 procent a portugalského ve výši 25 procent potřebovat rekapitalizaci ve výši 260 až 373 miliard eur (až 9,3 bilionu korun). Mezinárodní měnový fond zmínil sumu 200 miliard eur.
Německo volá po změně smluv EU
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle dnes před klíčovými summity Evropské unie a eurozóny opět vyzval EU ke změně jejích smluv. Ty by měly mimo jiné zajistit, že bude možné státy, které budou čerpat peníze ze záchranného fondu eurozóny, dát pod zahraniční rozpočtový dohled.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle:
„Země, které žádají nebo musejí být delší dobu pod ochranou záchranného fondu eurozóny, musejí být připraveny na to, že se vzdají části své suverenity, zejména aby bylo možné zasahovat do jejich národních rozpočtů.“
Podle Westerwelleho nestačí, aby se vyřešila jen aktuální dluhová krize, kvůli níž se vznáší i hrozba nad budoucností společné evropské měny. Je nezbytné, aby se zajistilo, že to, co nyní Evropa zažívá, se nebude neustále opakovat, podotkl ministr. Podobné hlasy v EU znějí už delší dobu, přičemž většina z nich upozorňuje na potřebu prohloubení ekonomické integrace mezi evropskými státy.
Řecko dostane v první půli listopadu další část záchranného úvěru. Ministři financí eurozóny pořád věří, že to zemi udrží nad vodou. „Dluhová krize vytváří katastrofický obraz eurozóny zvenčí. Je to jasná ukázka špatného politického vedení,“ podotkl Jean Claude Juncker, lucemburský premiér. „Všichni od politiků očekáváme vizi, která ukáže, jak bychom se z toho mohli dostat,“ dodal Jean-Jacques Rommes, šéf Asociace bankéřů Lucemburska.