Praha - Halfway to hell club se říkalo devatenácti dělníkům, kteří v polovině třicátých letech minulého století spadli ze stavby mostu Golden Gate v San Franciscu. Před smrtí je zachránila napnutá nouzová síť. Napůl cesty do pekla je teď i eurozóna. Její členové nedodržovali disciplínu a někteří tak jdou dolů, možná i do pekla. Například Řecko a Portugalsko mají vyšší dluh než Argentina při bankrotu v roce 2001. Co by se dělo, kdyby se rozehrál ten nejčernější scénář? Hlavní ekonom Patria Finance David Marek pro pořad 168 hodin připomněl, že vzhledem k tomu, že se už dva roky odkládá smysluplné řešení evropské dluhové krize, a nákaza se proto šíří napříč jednotlivými trhy, jednotlivými zeměmi, scénáře rozpadu eurozóny tak nabývají na reálnějších obrysech.
Analytici spekulují, jaké jsou nejčernější scénáře krize eurozóny
Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank: „Já jsem si jednou položil filozofickou otázku, jestli bude dřív euro v Česku nebo koruna na Slovensku. A teď si myslím, že dřív bude koruna na Slovensku.“
Scénář číslo 1: Řecko opouští eurozónu. Přes veškerou snahu politiků i ekonomů Řecko odchází z eurozóny. Země se vrací k původní měně – drachmě. Podle politologa Thomase Kulidakise by to znamenalo, že Evropská unie prohrála s finančními trhy, ukázala by se tak naprostá neakčnost současného evropského modelu. Jako katastrofu, a to nejen pro Řecko, tento scénář vidí advokát Athanassios Pantazopoulos: „Nemůžu si představit, že Řecko opustí eurozónu… To by bylo katastrofální pro Řecko a nejenom pro Řecko.“
V samotném Řecku, zemi horkokrevných jižanů, by pak s největší pravděpodobností nastaly sociální nepokoje. Řecká eura by byla okolkována, aby se do doby, než se země vrátí k drachmě, odlišila od eur těch států, které v eurozóně zůstaly.
A co Řekové? Ti by nejspíš hromadně začali vybírat peníze z bank.
Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank: "Když vám v Řecku vyjde titulek v novinách, že Řecko odchází z eurozóny, tak přirozeně první, co musíte udělat, je vytáhnout všechny peníze z řeckých bank a převést je někam jinam, prostě utéct."
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance: "Pak by jen v prvním roce došlo k propadu HDP o čtyřicet až padesát procent. Ta země by zchudla na polovinu."
Athanassios Pantazopoulos, advokát: „Já bych se obával, že pak Řekové budou chtít opustit Řecko, budou chtít pracovat v cizině.“
Pokud by skutečně Řekové opustili euro, muselo by pravděpodobně následovat vystoupení i z unie jako takové, protože Lisabonská smlouva opuštění eurozóny neumožňuje. „Smlouvy vskutku potvrzují to, co jsme říkali: Smlouva nepředpokládá odchod z eurozóny bez ukončení členství v EU,“ uvedl mluvčí Evropské komise ve čtvrtek.
Scénář číslo 2: Řecko ale rozhodně nemusí být jediný odpadlík, a co potom? Eurozónu opouštějí další státy. Euro zůstává pouze v nejsilnějších státech eurozóny - v Německu a také v zemích, které jsou na něj bezprostředně navázáné. Nebo právě tyhle nejsilnější země se eura zbaví, neboť se jim už nevyplatí. Podle ekonoma J&T Bank Petra Sklenáře historická zkušenost praví, že měnové unie vždycky v minulosti opouštěl ten nejlepší člen, nikoliv ten nejslabší.
Scénař číslo 3: Existuje i možnost konce eurozóny: Myšlenka jednotné Evropy zkrachovala. Do směnáren se vrací marky, šilinky, peseta a franky. Na hranicích znovu hlídkují celníci, zpátky se zavádějí dovozní a vývozní kvóty.
Takový scénář si nedovede představit například Slovensko - po třech letech euro rozhodně zpátky za korunu vyměnit nehodlá. „Zavedení eura na Slovensku znamenalo posílení našeho občanského i národního sebevědomí….Dnes vnímáme euro jako slovenskou měnu, jako naši měnu,“ vysvětlil pro pořad 168 hodin slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda.
A co by takový konec měnové unie vyvolal?
Petr Sklenář, ekonom J&T Bank: „Totální finanční a ekonomický chaos, nastupují veškeré katastrofické scénáře, srovnávající se s válečným konfliktem.“
Thomas Kulidakis, politolog: „To jsou všechno faktory, které zvyšují riziko sociálních bouří… Na politické úrovni bych se obával růstu nacionalismu.“
A i když je to varianta zatím dost nepravděpodobná, při svých úvahách o budoucnosti eurozóny ji už opatrně připouštějí i bankéři. Politici a ekonomové ale dělají vše, aby hra o Evropu takto neskončila. Bylo by to totiž příliš drahé. Rozpad eurozóny by vyšel na několik bilionů eur.
Dzurinda: V eurozóně je to podobné jako v zemi, kde mají problémové regiony, či města
„Když se dostaly do těžkostí velká města, ať už v USA, nebo naše druhé největší na Slovensku. Byly nucené restrukturalizovat své dluhy. Lidově řečeno, šlo o bankrot. Ale Košice neopustily Slovensko, podobně jako Kalifornie neopustila USA. Dokážeme se dostat z těchto těžkostí. Kde je vůle, tam je cesta…..“