Sněmovna dala sbohem superhrubé mzdě, zvýhodnění stravenek zůstává

Praha - Poslanecká sněmovna dala zelenou vládnímu návrhu daňové reformy. Ta ruší koncept superhrubé mzdy a od příštího roku má zavést také nové zdanění hazardu. Vládní Věci veřejné za podpory opozice nicméně prosadily zachování daňového zvýhodnění stravenek. VV se tak rozhodly přes velmi zásadní nesouhlas ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Proti byla kromě zástupců jeho strany drtivá většina poslanců ODS.

Daň z příjmu: Nově 19 procent z hrubé mzdy

Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent nahradí nová 19procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40 tisíc korun měsíčně. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně u obou kategorií představovat řádově desítky až stovky korun. Více si polepší rodiče než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1 800 korun ročně.

Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění
zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu.

Zůstaly stravenky i zaměstnanecký bonus, stát to bude miliardy

Hlasování o zachování daňového zvýhodnění stravenek bylo velmi těsné. Až třetí pokus přinesl výraznější převahu, když pro bylo 84 ze 157 přítomných poslanců. Daňové zvýhodnění stravenek tak nakonec zůstane zachováno. Lídři koalice se v úterý večer shodli, že budou hledat v příštích dvou letech systémovější podporu zaměstnaneckého stravování. Daňová reforma by totiž měla platit až od roku 2014.

Jeden z oblíbených zaměstnaneckých benefitů - stravenky.
Zdroj: isifa/LN/František Vlček

Zastánci stravenek včetně Unie zaměstnavatelů argumentují tím, že 1,3 milionu českých občanů využívá stravenky, 1,8 milionu pak závodní stravování. Podle poslance Jana Látky by zrušením tohoto bonusu každý zaměstnanec přišel měsíčně o 800 korun. Vládou navrhovaný zaměstnanecký bonus ve výši 250 korun měsíčně je proto nedostatečný.

Nakonec budou mít zaměstnanci obojí - daňové zvýhodnění stravenek i zaměstnanecký bonus. Pro jeho zrušení už totiž VV dostatečnou podporu nenalezly. Podle předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty to může stát až 10 miliard korun navíc. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naopak po hlasování prohlásil, že pokud by bonus nebyl schválen, zvýšilo by se proti současnému stavu daňové zatížení nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. „To rozhodně nebyl můj zájem,“ dodal.

Prodat cenné papíry bez daně? Po třech letech držení

Sněmovna naopak Kalouskovi vyšla vstříc v jeho návrzích, aby byl osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Vládní návrh počítal s pětiletou lhůtou. Další úspěšný Kalouskův návrh počítá s tím, že povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky. Nyní je tento takzvaný časový test namířený proti spekulantům, stanoven jen na půl roku.

Makléři
Zdroj: ČT24

Zůstává i spotřební daň z nafty

Snižovat se od příštího roku nebude ani spotřební daň z nafty. Sněmovní hospodářský výbor navrhoval i hlasy vládních poslanců tuto daň snížit o 2,50 Kč na litr, což by prý podpořilo nákup nafty v tuzemsku a tím zvýšení výnosu spotřební daně. Sněmovna ale dnes tento požadavek v rámci vládní daňové reformy odmítla. Pro byli jen opoziční poslanci.

Zatímco většina daňové reformy by měla začít platit dle koaliční dohody až od roku 2014, daň z příjmu by měly hazardní firmy začít platit už od příštího roku. Soubor sedmi desítek novel ovšem ještě musí posvětit Senát a podepsat prezident. V Senátu má většinu opozice, a tak je možné, že předlohy poslancům vrátí a ti o nich budou muset hlasovat znovu.