Darovat lze i volnou kapacitu počítače

Praha – Přispět na dobrou věc je možné i bez peněz, například volnou kapacitou počítače. Díky internetovému propojení pak vznikne jeden superpočítač, který pomáhá vědcům třeba při výzkumu léků na rakovinu. Do celosvětového projektu se už zapojilo přes půl milionu lidí.

Projekt dárcovství volné kapacity počítače podporuje například výzkumy, které mají pomáhat léčit chřipkové viry, horečku denge, AIDS i rakovinu. Jde o projekty, na které vědci potřebují zpracovat nepřeberné množství dat, a jejich počítače na to nestačí. Proto dobrovolníci můžou poskytnout výpočetní sílu svých vlastních osobních počítačů a humanitární výzkumy urychlit.  

Jiří Bavor, výkonný ředitel IBM

„I počítač, na kterém zrovna pracujete, děláte MS Word nebo něco, tak pracuje zhruba ze dvou procent výkonu a má 98procentní volnou kapacitu.“ 

Dohromady dají přes dva miliony do programu zapojených počítačů jeden superpočítač, který je největší na světě. Poskytnutí nevyužívané kapacity nic nestojí, a to ani energii navíc. V praxi to funguje tak, že výzkumné ústavy pošlou na osobní počítač úlohu, která se spočítá a odešle zpátky. „Vy tam máte jednu malou část kódu. Neodesílá to data, nic podobného se tam neděje,“ vysvětluje výkonný ředitel IBM Jiří Bavor. Za bezpečnost přenosu dat i ochranu počítače se zaručují jak IBM, tak výzkumné organizace. Když začnou dárci počítačový výkon potřebovat, humanitární výzkum se přeruší.

Darování kapacity počítače (zdroj: ČT24)

Jak se zaregistrovat?

Zaregistrovat se lidé můžou jednoduše pomocí online formuláře. "Buď se zaregistrujete na stránkách společnosti IBM nebo na stránkách projektu darujspravne.cz," přibližuje ředitelka Fóra dárců pro dárcovské a nadační programy Klára Šplíchalová. 

Celkem už vědci získali darem skoro 530 000 let výpočetního času. Díky tomu se jim povedlo dokončit řadu projektů, nejen lékařských, ale i z oblasti ekologické energetiky. Zkoumali dostupnost čisté vody, genetický kód člověka nebo třeba vyvíjeli rýži, která by byla nutričně co nejvýživnější a obzvlášť použitelná v zemích třetího světa. 

„Každý, kdo se rozhodne takovýmto způsobem se do toho projektu zapojit, si může vybrat, jestli chce pomáhat například výzkumu rakoviny nebo boje proti ní, nebo jestli chce podpořit ochranu klimatu,“ doplňuje Šplíchalová. V Česku se do projektu zapojilo necelých 20 tisíc počítačů.

Vydáno pod