Londýn - Miroslav Kalousek patří podle ekonomického listu Financial Times (FT) mezi průměrné evropské ministry, obsadil totiž osmou příčku z celkových 19 v hodnocení ministrů financí EU. Jeho slovenský protějšek Ivan Mikloš pak Kalouska předběhl o dvě pozice, polský ministr byl dokonce třetí. Ministrem financí roku 2011 v Evropské unii se podle žebříčku FT stal Švéd Anders Borg. Zároveň však hodnotitelé podotýkají, že spíše než chvála stojí za zmínku kritika, převážně za to, jak se šéfové státních pokladen staví k současné dluhové krizi, která se Evropou šíří.
Kalousek je průměrný evropský ministr financí, lepšího mají Slováci i Poláci
Podle Anderse Borga má však rezervy i švédská ekonomika. „Musíme se i nadále soustředit na reformy pracovního trhu. Ten musí být mnohem flexibilnější. V následujících letech to bude naše priorita,“ dodal.
„V situaci, kdy je Evropa na pokraji recese, má oslabené banky, dluhopisové trhy se zmítají v chaosu a investoři zpochybňují budoucnost eura, nemohl být ten tlak silnější,“ uvádí list, který ministry už pošesté hodnotil podobně, jako například sportovní deníky komentují výkony fotbalových hráčů. „Podívali jsme se na práci s míčem, zda jsou týmoví hráči, a spočítali jsme jim i vlastní góly,“ píše FT.
David Marek, hlavní ekonom, Patria Finance
„Švédská ekonomika má tu výhodu, že si prošla krizí na začátku 90. let minulého století. Díky tomu, že to má v živé paměti, podařilo se jí vyhnout všem problémům, do kterých se dostaly země jak při finanční krizi před třemi lety, tak při současné krizi.“
Za švédským ministrem skončil jeho německý kolega Wolfgang Schäuble a Polák Jacek Rostowski. Oproti loňsku si o čtyři příčky polepšil i český ministr financí Miroslav Kalousek. „Osmé místo není příčka, za kterou bych se styděl. Myslím si, že hodnocení ministrů financí jsou vždycky spíš reflexí rozpočtové politiky celé vlády,“ myslí si český zástupce.
Reportáž Jany Horké (zdroj: ČT24)
Komentátoři nastavili laťku výkonnosti, která se od ministrů očekává, a podle toho rozdávali známky. Poté brali ohledy na to, jak kroky ministrů vyhodnotil ten nejtěžší sudí - sám finanční trh. List se zaměřil na hodnocení ministrů z 19 zemí EU, u kterých porota nešetřila kritikou.
„Kolektivně lhostejní ministři“
„Praktická řešení dluhové krize v eurozóně opakovaně mařily průtahy a provinční politika,“ prohlásil třeba šéf konzultační společnosti Re-Define Sony Kapoor, který byl jedním ze sedmi hodnotitelů. „Kandidáti byli kolektivně lhostejní v tom smyslu, že dovolili, aby se zvládnutelná krize vymkla kontrole,“ dodal.
Žebříček se zaměřil na několik faktorů, především politické postavení ministra, jeho vliv na ekonomiku a také jeho celkovou důvěryhodnost. V každé kategorii se hodnotilo od jedné do 19 s tím, že jednička byla nejlepší známkou. První Borg má jedničku ve všech hodnocených kategoriích, poslední Evangelos Venizelos z Řecka je důvěryhodný nejméně.
Hodnotitel a hlavní ekonom finančního ústavu SEB Robert Bergqvist dal v letošním roce ministrům nižší známky. „Kvůli tomu, že ministři nepochopili klíčové problémy, nebo k nim zaujali naivní přístup,“ podotkl. „Slabá schopnost rozhodovat na individuální i kolektivní úrovni a nekoordinovaná komunikace během nejhorších ekonomických podmínek od 30. let minulého století,“ myslí si Bergqvist.