Praha – Podle výzkumu mají lobbisté v Americe menší důvěru než prodejci ojetých aut, přesto je jejich postavení v politickém systému nezastupitelné. Podle analytika Craiga Holmana, který se dlouhodobě zabývá analýzou lobbingu a financování politických stran, stojí za negativním obrazem lobbismu změna jeho původního poslání – v poslední době prý mnozí upřednostňují ekonomické zájmy nad odbornými. „Lobbisté si kupují vliv penězi, a nikoliv svými znalostmi,“ zamýšlel se Holman během Interview ČT24.
Lobbing se od vlivu peněz musí vrátit k odbornosti, říká americký expert
Zatímco v České republice je lobbing často synonymem korupce ve prospěch silných firem, ve zbytku světa ho vnímají úplně jinak. Právě ve Spojených státech je skoro jedenáct tisíc registrovaných lobbistů a navzdory finanční krizi se výdaje v tomto oboru zvýšily o čtvrtinu. Firmy za služby lobbistů utratily v loňském roce 3,5 miliardy dolarů. Právě před dominantní roli peněz v současném lobbingu varuje expert ze společnost Public Citizen. „Lobbování je tolik očerněno zejména kvůli vývoji v posledních několika desetiletích, protože lobbisté si kupují vliv penězi, a nikoliv svými znalostmi. Je třeba lobbing regulovat tak, aby plnil svůj původní účel poskytování informace,“ uvedl Holman.
Oficiálně je hlavním úkolem amerických lobbistů udržovat kontakty s veřejnou správou a politickou reprezentací. Nejde ale o nic nelegálního, v roce 1946 totiž vešel v platnost zákon o regulaci lobbingu. Všechny firmy a zájmové skupiny podle něj musejí zveřejňovat, kdo za ně kde lobbuje a za kolik. Zatímco český lobbing vzbuzuje ve spojení s politikou téměř vždy podezření z nečistých úmyslů, ve Spojených státech je běžným a užitečným doplňkem každodenní práce politiků.
HR
Například členové Kongresu totiž lobbisty běžně využívají jako své poradce při důležitém rozhodování. „Jsou tam lidé, kteří se nemohou vyznat ve všech aspektech ekonomiky nebo politické situace. Nemohou znát všechno, takže se zákonodárci spoléhají na externí poradce, aby mohli správně rozhodovat,“ vysvětlil Holman. Hlavním zájmem lobbistů je však přesto zejména sledovat přípravu zákonů, které by mohly celé odvětví nebo konkrétní firmu poškodit. Ve Spojených státech proto nejčastěji lobbují firmy ze zbrojního průmyslu. V závěsu jsou pak letectví a farmacie.
Craig Holman
Jedno z čerstvých témat amerického lobbingu v českém kontextu přinesla návštěva premiéra Petra Nečase ve Washingtonu, kde se setkal se zástupci firmy Westinghouse usilující o dostavbu temelínské elektrárny. Za zájmy amerického energetického holdingu se při schůzce s Nečasem postavil také prezident Barack Obama. Podle Holmana na tom netřeba hledat nic podezřelého: „Pokud jde o budování vztahů mezi státy, tak ty vztahy jsou funkční a považují se za funkční, když prospívají obchodním vztahům mezi firmami obou zemí. A on (Obama) si nenajal nějakého lobbistu specialistu, ale dělá to, co si myslí, že je úlohou vrcholného představitele Spojených států, tedy propagovat obchodní zájmy Spojených států.“
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)