Eurozóna Řecku přiklepla dalších osm miliard eur

Brusel - Ministři financí eurozóny dnes v Bruselu podle zdroje agentury AFP schválili uvolnění další části finanční pomoci Řecku. Osm miliard eur ve formě půjček, na nichž se kromě eurozóny z části podílí i Mezinárodní měnový fond (MMF), Atény urychleně potřebují, aby nezbankrotovaly.

Výplatu peněz pro Atény eurozóna podmínila písemným souhlasem hlavních řeckých politických seskupení. Chtěla od nich jasný příslib, že budou pokračovat s požadovanými reformami, na nichž se s mezinárodními partnery dohodli při vyjednávání o pomoci.

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí

"Máme potřebný politický konsenzus. Máme potřebnou národní jednotu a také národní závazek a odhodlání jít kupředu."

Osm miliard eur půjček od eurozóny a MMF měly Atény dostat už dříve. Výplata se ale opakovaně odkládala. Poslední problémy působil zajména šéf pravicové opozice Antonis Samaras, který se odmítal písemně zavázat k pokračování reforem. Nakonec ale zaslal dopis, v němž uvedl, že podporuje cíle záchranného plánu.

Že by Řecko mohlo konečně dostat další část pomoci, naznačovala vyjádření ministrů už před jednáním. Rakouská ministryně financí Maria Fekterová v reakci na dotaz, zda o uvolnění části připadající na eurozónu ministři rozhodnou, řekla stručně, že ano. „Na základě písemného souhlasu všech stranických lídrů v Řecku jsou podmínky splněny, aby mohla být příští tranše vyplacena,“ doplnil lucemburský ministr financí Luc Frieden. Je o tom ještě třeba pohovořit s Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí. „Avšak myslím, že podmínky jsou splněny,“ dodal.

Eurozóna se neustále otřásá vážnou dluhovou krizí. Právě snaha uklidnit trhy a zdolat problémy patřily k hlavním otázkám, kterými se ministři v Bruselu zabývali. Jednali například o tom, jak posílit „palebnou sílu“ záchranného fondu eurozóny EFSF. Ta by měla podle dřívějších dohod stoupnout na zhruba bilion eur, jenže zatím je třeba doladit to, jak to provést. Situaci komplikují obavy, že původně slíbené navýšení je poměrně ambiciózní a že by síla fondu mohla být zvýšena o něco méně.

Itálie prodala další dluhopisy, ovšem za rekordní úrok 

Na dluhové problémy v posledních měsících doplácí také Itálie. Sice bez problémů prodala další státní dluhopisy, byla ale nucena za ně nabídnout rekordní úrok. U papírů s tříletou splatností výnos v průměru dosáhl 7,89 procenta, u desetiletých bondů pak 7,56 procenta ročně. V obou případech je to nejvíce za dobu, co existuje eurozóna. Euro ale po zprávě vyrazilo prudce vzhůru, protože klíčové je to, že zájem o italské papíry trvá.

V případě, že se však výnos italských dluhopisů udržel tak vysoko delší dobu, Itálie by téměř jistě situaci přestala za čas zvládat. Trh je zatím v klidu jen díky tomu, že eurozóna stupňuje úsilí svou dluhovou krizi řešit a navrhne odpovídající opatření.