Brusel – Eurozóna je pomocí svého záchranného fondu EFSF připravena garantovat investorům do nových dluhopisů členských zemí 20 až 30 procent jejich výše. Dohodli se na tom ministři financí tohoto sedmnáctičlenného bloku. Pomoci má toto opatření, které navazuje na nedávné rozhodnutí evropských lídrů, hlavně ohroženým zemím. Ministři schválili také další možnosti posílení EFSF. Měl by se vytvořit jeden či více fondů, které by případně nakupovaly dluhopisy na primárních či sekundárních trzích. O tom, jak z dluhové krize ven, budou ministři financí EU jednat i v průběhu dneška, a to už v kompletním „sedmadvacítkovém“ složení. Českou republiku bude v Bruselu zastupovat ministr financí Miroslav Kalousek.
Eurozóna se dohodla na posílení EFSF
Evropští lídři se nedávno dohodli, že by „palebná síla“ záchranného fondu eurozóny (EFSF) měla být výrazně navýšena. Hovořilo se v této souvislosti o navýšení síly až na bilion eur. Následně začaly debaty o tom, jak to konkrétně provést. Právě do toho zapadá dnešní schválení podmínek navýšení.
Jean-Claude Juncker, předseda Euroskupiny
„Udělali jsme významný pokrok v balíčku, který byl schválen na začátku října. Snažíme se vybudovat silnější bariéry proti krizi.“
Během diskusí v posledních dnech se ale také ukázalo, že možné zmiňované číslo je příliš ambiciózní. Představitelé eurozóny a EFSF na noční tiskové konferenci však nechtěli hovořit o konkrétních číslech. Nelze prý říct jednu sumu, protože bude záviset na trhu a přesném načasování.
Kromě garance investorům také nové nákupčí fondy
Ministři schválili i konkrétnější podobu dalšího opatření na posílení EFSF. Kromě částečné ochrany rizik, tedy jakéhosi pojištění pro investory, je další možností posílení EFSF vytvoření jednoho či více fondů. Ty by pak nakupovaly dluhopisy na primárních či sekundárních trzích. Fondy by měly být založeny na veřejných i soukromých penězích.
Cílem je snaha snížit tlak na rozbouřených trzích. Jde zejména o to, vytvořit podmínky tak, aby se dluhová krize nepřelila i do velkých ekonomik eurozóny, jako jsou Španělsko či Itálie.
GALERIE
videogallery_182376
„Finální suma tzv. palebné síly dosažené prostřednictvím použití těchto možností bude záviset na konkrétním použití a mixu nástrojů a zejména na přesném stupni ochrany mezi 20 až 30 procenty,“ uvedl EFSF v prohlášení po skončení jednání ministrů financí.
Rehn věří, že státy podpoří zpřísnění rozpočtového dohledu
Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn dnes zdůraznil, že Evropská unie vstupuje do kritického období deseti dnů, které má na dokončení unijní reakce na současnou krizi. Vyjádřil se takto při příjezdu na jednání s ministry financí EU. Dodal také, že věří, že členské země „sedmadvacítky“ podpoří nedávné návrhy Evropské komise na výrazné zpřísnění rozpočtového dohledu v eurozóně.
V současnosti se v Evropě hovoří o možnosti případného rozpadu eurozóny kvůli současné dluhové krizi. To by ještě před časem bylo jen těžko představitelné. Na stranu druhou zatím evropští lídři tvrdí, že udělají vše pro to, aby eurozóna zůstala zachována. Současně však už panuje víceméně shoda v tom, že bude třeba významným způsobem změnit nynější pravidla.
Olli Rehn
Jde zejména o to, vytvořit jasné podmínky pro dodržování pravidel a současně případné tresty pro „hříšníky“, kteří tak nečiní. Významný krok v tomto směru by měl přinést očekávaný summit 8. a 9. prosince.
Ministři přiklepli peníze Řecku
Už předtím se také ministři dohodli na poskytnutí dalších půjček osmi miliard eur krizí nejvíce stiženému Řecku. Na úvěru se kromě zemí eurozóny podílí také Mezinárodní měnový fond (MMF), který by svůj díl měl schválit počátkem prosince. Do poloviny tohoto měsíce by pak měly být peníze Aténám k dispozici. Bez nich by jim hrozil bankrot.