Praha - Česká republika podporuje podle premiéra Petra Nečase všechny kroky, které povedou ke stabilizaci eurozóny. Podle něho by se na nich měla shodnout celá sedmadvacítka, platit by měly ale jen pro státy se společnou evropskou měnou.
Nečas: Podporujeme všechny kroky ke stabilizaci eurozóny
"Kdyby měl vývoj směřovat k tomu, že nebude dohoda v celé sedmadvacítce a
nebyla by možná stabilizace ekonomiky, nepokládáme za tabu mezivládní
dohody jdoucí nad rámec primárního práva," řekl dnes Nečas před summitem EU
v Bruselu.
O změně základní smlouvy unie se nyní uvažuje při řešení současné dluhové krize, která Evropou a hlavně eurozónou zmítá. Po změně Lisabonské smlouvy, která začala platit teprve předloni, volají například Německo s Francií, které chtějí posílit rozpočtový dohled a prohloubit fiskální disciplínu mezi evropskými státy.
Česko podle Nečase podporuje myšlenku využít co nejvíce současný právní rámec, který prý má dostatečné nástroje pro řešení krize. Podpořilo by ale i jisté změny primárního práva EU. V případě, že by se měnila Lisabonská smlouva, vláda by ji předložila k souhlasu sněmovně a Senátu. „Nedokážu si představit, že bychom obcházeli obě komory parlamentu,“ uvedl premiér.
GALERIE
Senát zdroj: ČT24
Jaké jsou predikce Patria Finance
V případě rozpadu eurozóny, krachu některých zemí platících eurem a krize finančního sektoru by hrozil české ekonomice pokles o více než osm procent. Vyplývá to z alternativního scénáře vývoje ekonomiky, který vypracoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Tento scénář podle něj počítá s poklesem HDP eurozóny o 10 procent.
V případě takového katastrofického vývoje by podle Marka ekonomika čelila deflaci a nezaměstnanosti přesahující 10 procent. Vládní dluh by v takovém případě překročil podle Marka v poměru k HDP 55 procent. „Hranice 50 až 60 procent je již pro ekonomiku typu ČR nebezpečná hranice. V případě vyspělých ekonomik je to 90 procent,“ uvedl.
Eurozóna
Základní scénář Patria Finance pro příští rok počítá s tím, že problémy eurozóny budou vyřešeny důvěryhodně a rychle, poklesnou rizikové prémie na finančních trzích a dojde k postupné konsolidaci zemí platících eurem. V takovém případě by ekonomika eurozóny stagnovala a česká ekonomika by zpomalila svůj růst na 0,3 procenta. Vládní dluh by stoupl na 43 procent a průměrná inflace by měla být 3,3 procenta.
Česká národní banka očekává pro příští rok růst ekonomiky o 1,2 procenta. ČNB rovněž vypracovala alternativní scénář ekonomického vývoje, který počítá se zpomalením růstu eurozóny téměř k nule a s pomalejším posilováním kurzu koruny. V takovém případě by tuzemská ekonomika v roce 2012 podle ČNB dokonce klesla o 0,4 procenta. Podle ministerstva financí by tuzemská ekonomika měla v roce 2012 stoupnout o jedno procento.