Praha – Česko se zatím nemusí řídit chystanými pravidly unie o rozpočtové odpovědnosti. Vyplývá to z návrhu smlouvy o takzvané stabilizační unii, kterou už šéfové zemí EU dostali na stůl. Nový dokument má zpřísnit fiskální politiku unie a ekonomické závazky jednotlivých států. Pro Českou republiku však začnou podmínky platit až v okamžiku, kdy sama vstoupí do eurozóny. Úřady tak vyhověly jedné z podmínek, kterou si pro podporu smlouvy stanovila česká vláda.
Fiskální pravidla podle smlouvy zatím nebudou pro ČR závazná
Připravovaná reformní smlouva bude pro členské státy znamenat zpřísnění rozpočtových pravidel a zejména umožní postihy za jejich nedodržování. Před čtyřmi dny premiér Petr Nečas přirovnal smlouvu o záchraně eurozóny k „Yettimu, o kterém všichni mluví, ale nikdo neví, jak vypadá“.
Podobně jako například britský premiér David Cameron patří Nečas k těm, kteří požadovali platnost rozpočtových závazků pouze pro státy platící jednotnou evropskou měnou. Nyní se mu alespoň z části pořadavek splnil. Pravidla zůstanou platná jen pro členy eurozóny a v případě jejich nerespektování přijde automaticky trest od evropského soudního dvora. „Jsou tam ještě mnohé věci, které je potřeba doladit, ale každopádně jedna poměrně výrazná podmínka byla splněna. Je to ale první návrh, který se bude do detailu dál projednávat,“ komentoval vládní zmocněnec pro EU Vojtěch Belling.
Petr Nečas
Vláda dál odmítá například jednotné evropské daně. Brusel by podle ní neměl zasahovat ani do důchodových nebo sociálních systémů. K přísnějšímu dohledu nad dodržováním rozpočtových pravidel se naopak přiklání. Jestli Česko smlouvu nakonec podepíše, bude jasné zřejmě až při březnovém dokončení celého znění dokumentu. Za ČR bude o podmínkách vyjednávat trojice stranických vyjednavačů, o kterých rozhodne úřad vlády a ministerstvo zahraničí.
Kromě příprav na zajištění dlouhodobé stability eurozóny však musí unijní státy řešit také momentální problémy. Už příští týden mají rozhodnout, zda půjčí 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu pro záchranu měnové unie. Země platící eurem musí otázku vyřešit do pondělí, ostatní, včetně České republiky, zatím váhají.
Nečasova vláda bude o finanční pomoci jednat ve středu. Právě z Česka by podle momentálních návrhů mělo k fondu putovat 90 miliard korun. Konečné rozhodnutí však za 4 dny zřejmě nepadne, neboť kabinet chce své stanovisko koordinovat s ostatními nečlenskými státy. „Systém bilaterálních půjček by samozřejmě neměl jakýkoli smysl, pokud klíčoví aktéři jak Evropské unie, tak celého světa nebudou spolupracovat,“ dodal Belling.
Na téma budoucnosti eura vzbudil pozornost výrok ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga – dosud velkého zastánce společné evropské měny. V rozhovoru pro deník Rheinische Post poznamenal, že Euro „není žádným fetišem, na kterém závisí úplně všechno“.