Vláda chce půjčku MMF pečlivě zvážit, bojí se dopadu na rozpočet

Praha – Ve stínu smutečního shromáždění k poctě exprezidenta Václava Havla, které se uskutečnilo dopoledne na pražských Hradčanech, se dnes naposledy v tomto roce sešla vláda. Ústředním tématem jednání byla půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu. Ministři o ní sice mluvili, žádný závěr ale nakonec nepřijali. O přístupu Česka k citlivé evropské otázce bude kabinet dál jednat, necítí se pod časovým tlakem. Vláda na dnešním jednání naopak posvětila změny ve stavebním zákoně, které mají posílit postavení vlastníků pozemků dotčených změnami v územním plánu.

I když je ČR poslední zemí stojící mimo eurozónu, která nedala k půjče Mezinárodnímu měnovému fondu jasné stanovisko, podle premiéra Petra Nečase (ODS) musí vláda při rozhodování o poskytnutí půjčky MMF postupovat obezřetně. Důležitá je podle něj intenzivní diskuse s bankovní radou České národní banky (ČNB), protože prostředky neposkytuje stát, ale právě ČNB. Na druhou stranu zodpovědnost nese vláda a ta ji nechce přenést na ČNB.

Nečas zároveň zdůraznil, že i když by se půjčka platila z rezerv ČNB, s dopadem do napjatého státního rozpočtu je také třeba počítat. „Není pravda, že (půjčka) nemá dopad na veřejné rozpočty. Státní rozpočet by musel minimálně doplácet rozdíl mezi úroky uložení u MMF a za nějakých komerčnějších podmítek. Ten doplatek je v řádech miliard korun,“ podtrhl premiér.

Petr Nečas o půjčce MMF

„Nevidíme důvod, proč s tímto rozhodnutím spěchat. Je to závažné rozhodnutí s finančními dopady.“

Mezinárodní měnový fond
Zdroj: ISIFA/EPA/Robert Ghement

Z návrhu dohody o půjčce pro MMF, která má přispět k řešení dluhových problémů eurozóny, byla částka 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč) za Českou republiku vypuštěna. Česko na pondělní telekonferenci ministrů financí EU upozornilo na to, že podmínky půjčky MMF by byly pro země mimo eurozónu méně výhodné, protože by musely poskytnout vlastní devizové rezervy.

Zelenou dostaly změny ve stavebním zákoně

Vláda dnes schválila návrh novely stavebního zákona, která má například změnit postavení veřejnosti ve stavebním řízení. Lidé budou moci připomínkovat návrhy územních plánů už v takové fázi úředního procesu, kdy to dosud možné nebylo. Změna má posílit také pozici vlastníků pozemků dotčených územním plánem. 

Dosud můžou námitky vůči připravovaným územním plánům uplatnit jen majitelé pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Nově budou moci námitky vznášet všichni vlastníci pozemků a staveb, kterých se navrhované řešení územního plánu týká.

Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)

K zákonu o vyrovnání s církvemi se vláda vrátí v lednu

Vláda na svém posledním zasedání v tomto roce jednala také o zákonu k majetkovému vyrovnání s církvemi. Žádné rozhodnutí ovšem nepřijala a debatu přerušila. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) zbývá v zákoně došetřit vyplácení finančních náhrad. Vláda se k projednávání normy vrátí 4. ledna. „Očekávám, že návrh bude na prvním lednovém jednání vlády schválen,“ podotkl premiér.

Vláda se s církvemi dohodla na tom, že v rámci majetkového vyrovnání vyplatí 59 miliard korun, v úvahu přitom bude brána inflace – celkově by se tak mohla částka vyšplhat na 79 až 96 miliard korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo na 30 let.