Na burzu se dá jít i s menšími částkami, jenže na kterou?

Praha - Vstup na burzu je poměrně jednoduchý, vybrat ale tu správnou burzu nebo její část, to už je jiná. Jen v Česku jsou burzy rovnou dvě, po celém světě jich pak jsou stovky. Každá má specifická pravidla obchodování a podmínky pro přijetí členů a titulů. Proto vlastně burza vznikla – aby standardizovala, a usnadnila tak, obchodní transakce. Obchodníci tedy nemuseli domlouvat individuální schůzky a pokaždé sepisovat smlouvu. Burza vymezila místo, čas a obecné obchodní podmínky - jenže v každé zemi či na kontinentě trošku odlišné.

Poprvé si burzou obchod usnadnili v roce 1531 obchodníci v Antverpách. Tam se obchodovalo jen se směnkami a měnami ze stříbra či zlata. První akciovou burzou pak byla ta amsterodamská.

Burza proti sobě vždy staví dvě strany – na jedné stojí firma, která se snaží získat peníze na své záměry nebo za komodity, které nabízí, na té druhé je pak investor. Ten společnosti svoje peníze „zapůjčuje“ v naději, že budou dobře zhodnocené. Za to mu ale žádná burza ani samotná firma ručit nebude.

To, co investorovi burza naopak poskytne především, je určitá záruka za titul, se kterým se na ní obchoduje. Burza před povolením vstupu zkoumá historii firmy nebo její hospodaření. Po zahájení obchodování s jejími akciemi musí povinně společnost zveřejňovat svoje hospodářské výsledky. Za servis, který burza investorům a firmám poskytuje, si pak účtuje poplatky.

Svou burzu má i Praha

V Česku jsou investorům k dispozici hned dvě obchodní místa. Jde o Burzu cenných papírů Praha (BCPP) a RM-Systém, českou burzu cenných papírů. Na obou burzách se obchoduje od roku 1993. RM-Systém byl ale až do roku 2008 mimoburzovním trhem. BCPP byla burzou od začátku, kdy tu investoři měli k dispozici sedm titulů – pět dluhopisových a dva akciové. Po kuponové privatizaci přibylo tisíce nových společností. S jejich akciemi se ale nikdy neobchodovalo v zajímavých objemech a časem byly staženy.

Kam se vrhnout s pár tisíci, kam s miliony?

Dnes se na Burze cenných papírů Praha může obchodovat na dvou segmentech trhu. Jedním z nich je elitním segmentem SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů). Tady se obchoduje ve velkých objemech s 15 nejlikvidnějšími tituly. Standardizovaný objem znamená, že se pokyny zadávají v lotech. Například sto kusů akcií ČEZu tvoří jeden lot, při současném kurzu jde o částku okolo 800 tisíc korun. Jde tedy o segment pro větší investory.

Vedlejším trhem pražské burzy je KOBOS (Kontinuální burzovní obchodní systém). Kromě všech akcií, které jsou k dispozici v segmentu SPAD, se tady obchodují všechny tituly, které Praha přijala. KOBOS je na rozdíl od SPADu určený více investorům – může se zde obchodovat v libovolných objemech, tedy i s jednotlivými akciemi.

Vedle akcií společností se v Praze od roku 2006 obchodují též různé investiční certifikáty (na akciové indexy či komodity), turbo certifikáty (certifikáty obsahující finanční páku), warranty (typ opčního kontraktu) a futures kontrakty.

Mimo BCPP se v Česku obchoduje ještě v RM-Systému. Investoři zde najdou i tituly, které BCPP nenabízí – jako třeba společnost Vítkovice nebo Tatra. Zatímco na BCPP trvá vypořádání obchodu tři obchodní dny, tady se investor stává majitelem papíru v podstatě hned. Obchodní hodiny jsou zde také o kousek delší než na pražské burze – až do 17:00.

PX, Dow Jones nebo Nikkei?

Stejně jako každá jiná burza, má i ta pražská svůj index. Jeho jméno je PX, RM-Systém pak reprezentuje index RM. Burzovní indexy investorům prozrazují, jak se daří v nich zahrnutým akciím jako celku. V tom pražském jsou společnosti zastoupeny podle velikosti své emise. Takže například energetický gigant ČEZ na index působí mnohem výrazněji než autobazar AAA Auto.

Mimo Prahu se samozřejmě dá obchodovat i na mnoha dalších burzách. Největší akciovou burzou na světě je (podle tržní hodnoty cenných papírů) New York Stock Exchange (zkráceně NYSE). Tu zastupuje především obecný index NYSE Composite a průmyslový Dow Jones Industrial Average, který zahrnuje giganty amerického hospodářství. Velmi známý je i mnohem širší S&P 500.

Další velmi známou americkou burzou je NASDAQ (National Associaton of Securities Dealers Automated Quotations) – tedy největší čistě elektronický burzovní trh ve Spojených státech. Obchodují se tu především IT firmy jako Google, Microsoft nebo Yahoo!, ale i biotechnologické a papírenské firmy. Reprezentuje je index NASDAQ-100.

Dalším burzovním velikánem je druhá světově největší Tokyo Stock Exchange, kterou reprezentuje například Nikkei 225 nebo Topix. V Evropě je pak jednou z nejznámějších London Stock Exchange, kterou reprezentuje index FTSE 100 (Finantial Times Stock index).

Vydáno pod