Tokio - Japonský výrobce fotoaparátů Olympus žaluje 19 bývalých i současných vedoucích pracovníků. Požaduje od nich odškodné za skandál kolem zatajování ztrát z investic. Mezi žalovanými jsou mimo jiné bývalý předseda správní rady Cujoši Kikukawa a současný prezident podniku Šuiči Takajama. Kikukawu žaluje firma o 3,6 miliardy jenů (přes 940 milionů korun), po ostatních požaduje menší částky.
Olympus zažaloval kvůli účetním machinacím bývalé i nynější šéfy
Akcionáři Olympusu a finanční skupiny, kteří za firmou stojí, tvrdí, že žalovaní vedoucí pracovníci byli do podvodných aktivit zapojeni, nebo o nich alespoň věděli. Vyšetřování potvrdilo, že společnost zhruba dvě desetiletí schovávala ztráty z investic v pochybných fúzích a akvizicích. Firmu kvůli skandálu vyšetřuje japonská policie, prokurátoři a regulační úřady, ale také úřady v USA a Británii.
Olympus dnes zároveň uvedl, že všichni současní členové správní rady, kterých se žaloba týká, odejdou na příští valné hromadě akcionářů z funkcí. Akcionáři by se podle firmy měli sejít v březnu nebo dubnu.
Jan Sýkora, japanolog
„Já si myslím, že (žaloba) má poměrně vysokou šanci, protože problémy, se kterými se firma Olympus potýká, má celá řada japonských firem, ale nikdy nedošlo k takto rozsáhlým finančním nebo účetním machinacím, takže se dá předpokládat, že se z toho stane exemplární příklad.“
Skandál ohrožuje existenci Olympusu
Soudní řízení se však podle odborníků může značně táhnout. V Japonsku není výjimkou, že verdikt padne až po smrti hlavních aktérů sporu. „Dá se očekávat, že to řízení bude velice dlouhé, možná i několik let,“ míní Sýkora. Analytici se přitom shodují na tom, že skandál ohrožuje samu existenci předního japonského výrobce fotoaparátů, někteří ho dokonce přirovnávají k odsouzenci, který rezignoval na boj o svou záchranu.
„V zásadě každý cítí, že jsou v cele smrti. (…) Když nikdo není u kormidla, je společnost náchylnější k převzetí,“ varoval šéf majetkové strategie společnosti CLSA Nicholas Smith. Zároveň upozornil, že v následujících měsících bude pro Olympus zřejmě velmi obtížné přijímat strategická rozhodnutí, což pravděpodobnost převzetí ještě zvýší. Tržní hodnota společnosti od začátku skandálu v loňském říjnu klesla o více než polovinu. Po dnešní zprávě však akcie podniku posílily zhruba o 20 procent.
Rozhovor s Danou Hashimotovou a Janem Sýkorou (zdroj: ČT24)
Dočkáme se dalších odhalení, tvrdí Sýkora
Podle Sýkory zřejmě skandál Olympusu nicméně nezůstane jediným odhalením finančních machinací v Japonsku. „Japonsko až do roku 2000 nepoužívalo mezinárodní účetní standardy. Mělo vlastní výkaznictví, které umožňovalo takovéto skrývání špatných hospodářských výsledků. K plnému zavedení standardů dochází až v roce 2011, takže se dá očekávat, že jako přímý důsledek se to pak projeví ve finančním hospodaření,“ podotkl Sýkora.
Na účetní podvody v rozsahu 1,7 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun) loni upozornil bývalý generální ředitel Olympusu Michael Woodford. Signály, že by firma mohla mít problémy s hospodařením, se už nicméně objevily v roce 2008, kdy firma interně potrestala za účetní machinace jednoho ze zaměstnanců. Ten se s ní dodnes soudí.
Vydáno pod