Praha - Kuchyňské náčiní, nádobí a třeba termohrnky obsahují až v polovině případů nebezpečné sloučeniny bromu. To je výsledek testu Mladé fronty Dnes. Brom může podle zprávy při dlouhodobém zatížení organismu poškodit imunitu, reprodukční schopnosti, způsobit nemoci jater nebo štítné žlázy. Nebezpečné látky se podle testu do nádobí dostaly nejspíš z elektroodpadu recyklovaného v Číně.
Některé termohrnky škodí zdraví, test v nich odhalil nebezpečný brom
Něco tak hrozného jsme ještě neviděli," řekl o výsledcích testu vedoucí Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně Jiří Samsonek. Test tyto látky odhalil ve čtyřech z devíti termohrnků a v několika dalších výrobcích, třeba v kráječi vajec či jablek. Nejvyšší obsah bromu v testu měl hrnek DM drogerie, který řetězec dával zdarma jako dárek. Měření u něj ukázalo 1 922 miligramů bromu na kilogram.
Velmi vysoký obsah bromu testy odhalily také například u cestovního termohrnku s obsahem 0,4 litru zakoupeného v pražském Tescu. Problematický byl také vínový termohrnek, který redaktoři MfD koupili na pražském smíchovském tržišti. O něco menší, avšak stále nebezpečné dávky obsahoval hrnek NO. 017274 nebo pohárek NO. 023107 – oba pořízené v Madal Bal ve Zlíně.
Jedna káva z nebezpečného termohrnku člověka nezabije
Přítomnost sloučenin bromu neznamená, že by se člověk mohl kávou z termohrnku přímo otrávit. Ale při dlouhodobém používání se molekuly s bromem mohou v těle hromadit. A to už je nebezpečné. „Mohou vyvolávat onemocnění jater, štítné žlázy, prokazatelně vyvolávají poruchy vývoje plodu a můžou mít negativní vliv na reprodukční funkce člověka, nepříznivě ovlivňují i imunitní systém, tedy obranyschopnost,“ uvedla endokrinoložka Sylvie Špitálníková.
Odkud se jedy v nádobí berou? To není snadné zjistit. Nejpravděpodobnější verzí ovšem podle odborníků je, že pocházejí z elektroodpadu vyrobeného v Číně. Zpomalovače hoření se často používají právě v elektrických spotřebičích. „Vezměte si třeba televizor. Vyrobí se v Číně, doveze se do Evropy, my ho pár let používáme, pak ho dáme do sběru, s elektroodpadem se vrátí do Číny, tam ho rozmontují, kovy použijí… Ale co s plasty? Buď je spálí, nebo sešrotují, hmotu nabarví načerno a z recyklovaného plastu pak nadělají levné výrobky, které znovu putují do Evropy,“ popisuje jednu z možných teorií Samsonek.
Brom už testy odhalily v hračkách i v kobercích
Termohrnky nejsou prvními výrobky, ve kterých byly sloučeniny bromu nalezeny. Testy je v minulosti odhalily například v hračkách, kobercích nebo v rybách. Ve výrobcích určených ke konzumaci potravin jsou přitom prý pro české úřady nedávnou novinkou. „S tím, že by byly v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, jsme se setkali teprve nedávno. Víme, že tento problém zatím neřešili ani kolegové z jiných členských států EU,“ upozornila ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová. Podle ní se výrobky určené pro styk s potravinami z recyklovaných plastů vyrábět mohou. Recyklovat se ovšem mohou jen ty plasty, které byly původně vyrobeny pro styk s potravinami.
Jitka Sosnovcová
„Celkově je to samozřejmě závažný problém. V materiálech určených pro styk s potravinami by v žádném případě (sloučeniny bromu) být neměly – nemají tam co dělat.“
Přesto podle ní není důvod k panice. Testy zatím potvrdily pouze to, že se tyto látky v termohrncích a jiných kuchyňských pomůckách vyskytují, ale už ne to, zda se z nich vyluhují. „Migrační zkoušky se zatím nedělaly,“ podotkla.