Něco tak hrozného jsme ještě neviděli," řekl o výsledcích testu vedoucí Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně Jiří Samsonek. Test tyto látky odhalil ve čtyřech z devíti termohrnků a v několika dalších výrobcích, třeba v kráječi vajec či jablek. Nejvyšší obsah bromu v testu měl hrnek DM drogerie, který řetězec dával zdarma jako dárek. Měření u něj ukázalo 1 922 miligramů bromu na kilogram.
Velmi vysoký obsah bromu testy odhalily také například u cestovního termohrnku s obsahem 0,4 litru zakoupeného v pražském Tescu. Problematický byl také vínový termohrnek, který redaktoři MfD koupili na pražském smíchovském tržišti. O něco menší, avšak stále nebezpečné dávky obsahoval hrnek NO. 017274 nebo pohárek NO. 023107 – oba pořízené v Madal Bal ve Zlíně.
Jedna káva z nebezpečného termohrnku člověka nezabije
Přítomnost sloučenin bromu neznamená, že by se člověk mohl kávou z termohrnku přímo otrávit. Ale při dlouhodobém používání se molekuly s bromem mohou v těle hromadit. A to už je nebezpečné. „Mohou vyvolávat onemocnění jater, štítné žlázy, prokazatelně vyvolávají poruchy vývoje plodu a můžou mít negativní vliv na reprodukční funkce člověka, nepříznivě ovlivňují i imunitní systém, tedy obranyschopnost,“ uvedla endokrinoložka Sylvie Špitálníková.
Odkud se jedy v nádobí berou? To není snadné zjistit. Nejpravděpodobnější verzí ovšem podle odborníků je, že pocházejí z elektroodpadu vyrobeného v Číně. Zpomalovače hoření se často používají právě v elektrických spotřebičích. „Vezměte si třeba televizor. Vyrobí se v Číně, doveze se do Evropy, my ho pár let používáme, pak ho dáme do sběru, s elektroodpadem se vrátí do Číny, tam ho rozmontují, kovy použijí… Ale co s plasty? Buď je spálí, nebo sešrotují, hmotu nabarví načerno a z recyklovaného plastu pak nadělají levné výrobky, které znovu putují do Evropy,“ popisuje jednu z možných teorií Samsonek.
Brom už testy odhalily v hračkách i v kobercích
Termohrnky nejsou prvními výrobky, ve kterých byly sloučeniny bromu nalezeny. Testy je v minulosti odhalily například v hračkách, kobercích nebo v rybách. Ve výrobcích určených ke konzumaci potravin jsou přitom prý pro české úřady nedávnou novinkou. „S tím, že by byly v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, jsme se setkali teprve nedávno. Víme, že tento problém zatím neřešili ani kolegové z jiných členských států EU,“ upozornila ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová. Podle ní se výrobky určené pro styk s potravinami z recyklovaných plastů vyrábět mohou. Recyklovat se ovšem mohou jen ty plasty, které byly původně vyrobeny pro styk s potravinami.
Jitka Sosnovcová
„Celkově je to samozřejmě závažný problém. V materiálech určených pro styk s potravinami by v žádném případě (sloučeniny bromu) být neměly – nemají tam co dělat.“
Přesto podle ní není důvod k panice. Testy zatím potvrdily pouze to, že se tyto látky v termohrncích a jiných kuchyňských pomůckách vyskytují, ale už ne to, zda se z nich vyluhují. „Migrační zkoušky se zatím nedělaly,“ podotkla.
