Riga - Rozšiřování unie nemá jen pozitivní aspekty. Těmi negativními trpí jak noví členové unie, tak i nečlenové. Například Lotyššsko nyní doslova zeje prázdnotou. Lidé hledají práci v zahraničí, kde dostanou lepší místo i plat, a tak v zemi zůstávají prázdné domy bary i obchody. Naopak jih Evropy, konkrétně Bosna a Hercegovina se obávají, co bude s jejich zemědělstvím po vstupu Chorvatska do unie. Bosnu čekají přísné unijní regulace a celých 16 procent potravinářské produkce končí právě u Chorvatů.
Důsledky rozšiřování unie? Emigrace i obavy o konkurenceschopnost
Lotyšsko vstoupilo do Evropy v roce 2004 a tento akt provázely bujaré oslavy. Radovala se také Ilze Draguneová, která brzy využila šance a odjela pracovat za hranice. Po sedmi letech se vrátila do rodného města Césis, jen pár kilometrů na sever od Rigy a naskytl se jí nepěkný pohled. „Nikde nejsou žádní lidé. Spousta domů je prázdných a obchody zavřené,“ konstatovala Lotyška.
Lotyšsko opustilo na 200 tisíc obyvatel
Lotyši hromadně odcházejí. Jejich země zažívá nejhorší exodus obyvatel ze všech členů Evropské unie. Stejnou cestu jako Ilze zvolilo na 200 tisíc Lotyšů, tedy více než deset procent populace. Číslo navíc není konečné. „Tři nezávislé studie ukázaly, že tady ještě je potenciál pro emigraci. Podle velmi střízlivého odhadu může během příštích tří až čtyř let odejít ještě asi 100 tisíc lidí,“ poznamenal sociolog Mihails Hazans.
Lidé míří do různých koutů světa. „Dostanou tam lepší práci za lepší plat, protože situace v Lotyšsku teď není dobrá,“ podotkl Gatis Bitainis z Rigy. Právě město Césis postihla emigrace nejvíc. Zmizela odtamtud třetina lidí. Podnikatelé bankrotují, a kdo ještě nezavřel, tak se k tomu chystá. Zákazníci začali mizet zhruba před rokem.
Končí nejen prodejny a bary, ale také školy nebo nemocnice. Zavřená je i zdravotnická škola, kde kdysi učila matka Ilze Draguneové. „Jsem v šoku. Byla to tak krásná budova a teď je v hrozném stavu. Kdysi tu bylo tak útulno,“ řekla Lotyška.
Vajíčka
Rozdílné problémy přinese rozšíření unie na opačném konci Evropy
Bosenští zemědělci a výrobci potravin s obavami vyhlížejí 1. červenec 2013, kdy se členem EU stane sousední Chorvatsko. „Budoucnost téhle firmy je nejistá. Od podpisu daytonských dohod jsme se rozvíjeli rychle, nabírali lidi a většinu vajec vyváželi. Byli jsme konkurenceschopní a v zisku. Je otázka, co se stane v roce 2013,“ řekl Marko Damjanovič, farmář Orašje.
Marko Damjanovič má svou slepičí farmu na dohled od bosensko-chorvatské hranice a do Chorvatska prodává vejce v přepočtu za 800 tisíc eur ročně. Až Záhřeb přijme unijní pravidla pro dovoz potravin, bude s vývozem konec.
Kozy
Vajíčka budou sice pořád stejně čerstvá, ale to přestane stačit. Jednak Brusel dovoz potravin přísně reguluje, jednak vyžaduje certifikáty kvality, které nefunkční bosenské úřady zatím nebyly schopné zavést. „Uběhlo už 16 let a pořád nic. Není k tomu vůle. O tom problému sice všichni vědí, ale nehodlají jej řešit,“ prohlásil farmář.
Až polovina mléčných výrobků se vyváží do Chorvatska
Zemědělství přitom přímo či nepřímo zaměstnává polovinu z téměř 4 milionů obyvatel Bosny a Hercegoviny. Šestnáct procent potravinářské produkce směřuje právě do Chorvatska, například u mléčných výrobků ale až 50 procent.
Problémy, o kterých se příliš nemluví (zdroj: ČT24)
Po vstupu Chorvatska do Evropské unie navíc bude možné zemědělské výrobky přes 1000 kilometrů dlouhou společnou hranici vyvážet jen na dvou místech. Bosně se tak napřesrok v červenci vytoužená unie paradoxně přiblíží i vzdálí současně.