Žalobě RWE Krajský soud v Brně v minulosti už dvakrát vyhověl a pokutu zrušil. Ovšem antimonopolní úřad pokaždé uspěl s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který kauzu dvakrát vrátil znovu ke krajskému soudu.
RWE podle ÚOHS i soudu zvýhodňovala své regionální distributory. Měli výhodnější podmínky než konkurence. „Na jedné straně se zdá být logické, že členům své rodiny může RWE nabízet výhodnější podmínky. Nacházíme se ale v sektoru plynárenství, který je liberalizován, a navíc distributoři, kteří nejsou součástí rodiny RWE, jsou v konkurenčním postavení a v tom je shledán podstatný prvek, o který se zneužití dominantního postavení opírá,“ uvedl Raus.
Nejprve krajskému soudu vadilo, že ÚOHS na stejný delikt uplatnil dvě normy, vnitrostátní a unijní. Podle správního soudu to ale bylo v pořádku. V roce 2009 měl krajský soud výhrady k vymezení trhu, na kterém se firma pohybuje. Otázkou bylo to, zda je trh totožný s územím Česka, nebo zda je větší. Podle NSS antimonopolní úřad vymezil trh správně.
„Po celou dobu jsme byli přesvědčeni, že z naší strany nedošlo ke zneužití dominantního postavení ani diskriminaci jiných distribučních společností,“ uvedl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský a dodal: „Aktuálně musíme analyzovat kompletní písemné zdůvodnění rozsudku a poté zvážíme další postup.“
Advokát RWE Transgas Pavel Dejl před týdnem v obsáhlém vyjádření vytknul úřadu nedostatky. Podle něj je rozhodnutí nezákonné a nedostatečně podložené. Chybí prý důkazy pro to, že se společnost skutečně dopustila nějakého deliktu. Dejl kritizoval i výši sankce.
Telefonát Petra Rafaje
V době údajného porušení zákona měla plynárenská společnost RWE na českém trhu s plynem více než osmdesátiprocentní podíl. Pokutu dostala za územní omezování distribučních společností mimo svou vlastní síť. Antimonopolní úřad tvrdil, že chování RWE mohlo poškodit konečné zákazníky. Původně úřad udělil pokutu 370 milionů korun, následně ji snížil na 240 milionů. Pokuta byla v té době jednou z nejvyšších, které úřad udělil.