Sedláček rozpočtová pravidla EU vítá, podle Nečase jsou pro ČR nevyhovující

Praha – Evropská unie bude snáze bojovat s krizí, pokud bude spolupracovat, zopakoval před summitem EU, který má doladit smlouvu o rozpočtové kázni ekonom ČSOB a člen NERVu Tomáš Sedláček. V rozhovoru pro Českou televizi zároveň zdůraznil, že nová pravidla, o kterých se má dnes v Bruselu jednat, nejsou v rozporu se zájmy České republiky, NERV něco podobného navrhuje už dva roky. S tím ovšem nesouhlasí premiér Petr Nečas (ODS), podle kterého je současný návrh paktu o rozpočtové kázni pro Česko naprosto nevyhovující.

„Evropa je stabilní, má mnohem menší dluh než Amerika nebo Japonsko. Ale tím, jak jsme rozsekaní na malé kousíčky, tak si musíme uvědomit, že loď se bude kormidlovat daleko lépe, pokud ji budeme kormidlovat spolu,“ zdůraznil Sedláček. „Tady platí pravidlo z Klapzubovy jedenáctky, že pokud chci hrát fotbal, tak musím mít nejméně deset nebo jedenáct kolegů, sám – byť nejlepší – se tady prostě sólo hrát nedá,“ dodal s tím, že například severní Morava by podle něj také nebyla schopná fungovat samostatně, podobně jako toho není schopné Řecko.

Členské státy EU se podle ekonoma nemusí bát ztráty národní suverenity, zisky totiž budou větší. Evropa jako celek bude daleko více suverénní a silná, než jednotlivé státy samostatně. „To není nic, co by šlo proti našim zájmům, naopak my budeme mnohem silnější, pokud budeme ty věci dělat dohromady,“ podotkl. Premiér Petr Nečas (ODS) je ovšem jiného názoru. Návrh paktu, o kterém se dnes bude jednat na bruselském summitu, je podle něj v současné podobě pro Českou republiku naprosto nevyhovující. Bez plnohodnotné účasti na eurosummitech by jí totiž podle něj nic nepřinesl.

Petr Nečas

„Mám velmi vážné výhrady a je to pro mě v podstatě těžko akceptovatelné, aby země, jako je Česká republika, podepisovaly podobný dokument, potenciálně přispívaly do půjček pro Mezinárodní měnový fond pro země eurozóny a byly v podstatě zvány symbolicky na takzvaná jednání.“

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Premiérovi vadí také například to, že se smlouva v současné podobě sice zaměřuje na deficity jednotlivých zemí, už ale nezohledňuje jejich celkové zadlužení. Rozpočtová kázeň a dohled nad národními deficity by měly mít i podle Sedláčka své přesné hranice. Z Bruselu není třeba kontrolovat vše. „Úplně nejlepší by bylo udělat taková pravidla, kdy málo zadlužené země – řekněme do 20 procent HDP – ať si dělají, co chtějí. To jsou země, které očividně dokážou být suverénní,“ radí. Nová pravidla je podle něj třeba doladit rychle, než se dostane do problémů nějaká z větších zemí Evropské unie. Poté by se už nutná opatření musela šít horkou jehlou a pravděpodobně i prosazovat ne zcela demokraticky.

Pakt o rozpočtové kázni vzniká v reakci na dluhovou krizi, která sužuje hlavně země používající euro. Smlouva, jež by měla mimo jiné zavázat země k vyrovnaným či přebytkovým strukturálním rozpočtům, bude platit pro země eurozóny. Přistoupit ke smlouvě mohou i další země EU. Pro ně by ale začala platit až s přijetím jednotné evropské měny.