Lisabon – V Evropě narůstají obavy o budoucnost Portugalska. Výnosy z desetiletých dluhopisů této země včera vyskočily na 17 procent, tedy na bezkonkurenční rekord za dobu existence eura. Analytici tak poukazují na to, že by Portugalsko mohlo potřebovat podobně jako Řecko druhý balík pomoci nebo dokonce i odpis části svých dluhů. Lisabon to nicméně zatím odmítá.
Portugalsko kandidátem na další pomoc? Investoři si řekli o 17% výnos
Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers
„Já jsem si stoprocentně jistý, že Portugalsko bude také potřebovat další půjčku od Evropské unie, protože v roce 2014 prostě nebude schopno přijít na finanční trhy.“
„Problémy Portugalců nejsou tak hluboké jako ty řecké, i tak jsou však druzí v řadě na osekání dluhů,“ upozornil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Smrtící koktejl přitom podle něj zemi namíchal Mezinárodní měnový fond. Ten totiž počítá s tím, že se portugalská ekonomika rychle vzpamatuje z propadu a vrátí se k růstu přesahujícímu dvě procenta. Konec recese ale v letošním roce zdaleka není reálný a o růstu se podle odborníků nedá mluvit už vůbec.
„Tak rychle Portugalsko nerostlo od roku 2000, tedy za posledních dvanáct let. Nereálnost současných předpokladů MMF je jenom podtržená tím, že by se Portugalsko současně s návratem k rychlému růstu mělo dostat z hlubokých deficitů běžného účtu platební bilance,“ doplnil Bureš.
Portugalsko přitom trápí také nízká konkurenceschopnost a závislost bankovního sektoru na penězích ze zahraničí. „Soukromí věřitelé navíc budou po masivních ztrátách v Řecku netrpěliví a budou chtít vidět kroky, které Portugalce skutečně postaví na nohy,“ obává se Bureš, podle kterého může návrat Portugalska na finanční trhy představovat spíše „noční můru“.
Portugalský premiér: Není se čeho bát
Portugalská vláda nicméně zatím obavy analytiků nesdílí. Tamní premiér Pedro Passos Coelho tvrdí, že dluh země je za pomoci EU a měnového fondu perfektně udržitelný. Na dotaz novinářů, zda je potřeba počítat s rizikem odpisu portugalského dluhu sebevědomě odpověděl: „Ne, není.“
José Manuel Barroso a Pedro Passos Coelho
V loňském roce se Portugalsko stalo po Řecku a Irsku již třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Zahraniční partneři mu přiklepli 78 miliard eur (asi dva biliony korun). Portugalsko musí v rámci dohody o finanční pomoci přikročit k výrazným škrtům v rozpočtových výdajích, zvýšit daně ze spotřeby, zreformovat pracovní a právní systém a uskutečnit ambiciózní plán privatizace.