New York - V amerických firmách jsou v poslední době stále populárnější porady vestoje. Podle deníku The Wall Street Journal si je oblíbily zejména technologické podniky, které kladou důraz na rychlost a efektivitu. Stání jim umožňuje odbourat neblahé průvodní jevy „sedavých“ porad, jako jsou dlouhé projevy, hraní her na mobilním telefonu či duševní nepřítomnost některých účastníků.
V Americe letí porady „na stojáka“
Porady „na stojáka“ jsou denním chlebem například ve společnosti Atomic Object z Grand Rapids v Michiganu. Zřídka trvají déle než pět minut, zaměstnanci se na jejich konci obvykle rychle protáhnou a pak pokračují v pracovním dni. Šéfové firmy na nich také neradi vidí stoly. „Člověka svádějí k tomu, aby se o ně opíral, nebo si na ně pokládal laptopy,“ podotýká
viceprezident firmy Michael Marsiglia.
The Wall Street Journal přitom připomíná, že porady vestoje nejsou úplnou novinkou. Pořádali je například někteří vojenští velitelé za první světové války. Výjimkou v minulosti nebyly ani v mnoha firmách. Podle výzkumu Allena Bluedorna z Missourské univerzity z roku 1998 jsou porady vestoje zhruba o třetinu kratší než porady vsedě, aniž by tím trpěla kvalita rozhodování.
Firma
Za jejich současnou oblibou ale stojí metoda Agile, jež se používá při tvorbě softwaru. Vychází z manifestu, který v roce 2001 zveřejnilo 17 programátorů. Kladli přitom důraz na stěsnání vývojových projektů do krátkých úseků. Součástí metody jsou každodenní porady vestoje, na nichž by účastníci měli své kolegy seznámit se třemi věcmi: co udělali od předchozí porady, co dělají dnes a s jakými překážkami se potýkají.
Porady před jídlem a na studené chodbě
Trendu se přizpůsobují i tvůrci kanceláří, kteří při svých návrzích pamatují na prostor na stání. V některých firmách si ale poradí i bez nich. Technologický poradce a bývalý zaměstnanec Microsoftu Mitch Lacey například uvedl, že jeho bývalí kolegové se radili na nevytápěném schodišti, aby porady byly co nejkratší. Jinde zase ze stejného důvodu pořádají porady před obědem.
Ani porady vestoje ale nejsou stoprocentně účinné proti podvádění. „Máme tu lidi, kteří jsou fakt dobří v hrbení se, nebo opírání o něco,“ říká zakladatel společnosti Gist T. A. McCann.