Podnikatelé kritizují proexportní strategii státu

Praha - Zástupci malých a středních podniků dnes kritizovali proexportní strategii navrženou ministerstvem průmyslu a obchodu. Předseda Asociace malých a středních podniků (AMSP) Karel Havlíček upozornil, že je to méně strategie a více deklarativní informace o tom, že se máme dobře. Nesouhlasí ani s výběrem některých prioritních a zájmových zemí pro export. Strategii představilo ministerstvo v pondělí. Mimo jiné definuje 12 prioritních zemí pro export, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina či Spojené státy.

Materiál obsahuje i 28 zájmových zemí, na které má být rovněž upřena zvýšená pozornost. Samostatně jsou pak uvedeny členské země EU. A právě některé prioritní a zájmové země se exportérům nezamlouvají. „Nám se zdá trošku úsměvné, že se uvede do zemí s prioritním zájmem například Etiopie. My tvrdíme, že Etiopie, Eritrea a Somálsko jsou země, kde bychom naopak neměli být vůbec aktivní,“ řekl ČT24 Havlíček. Kritizoval také samostatné uvedení Hongkongu, který by měl být řazen spíše k Číně.

Součástí balíčku opatření na podporu českého vývozu je také letošní zvýšení pojistných fondů pojišťovny EGAP o miliardu korun a navýšení kapitálu České exportní banky o 660 milionů korun. Vznikne rovněž integrovaná síť 70 obchodních misí, ve které propojí své síly ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechTrade, Česká exportní banka a CzechInvest, zatímco nyní jich funguje 37. V prioritních zemích bude k dispozici 28 misí, v zájmových zemích jich bude 25 a v EU 17. Podle zástupců podnikatelů je to příliš velký počet.

Karel Havlíček

„Mně naprosto není jasné, proč se třeba navyšuje počet zastoupení v Evropské unii. EU je dneska jeden ekonomický subjekt a je potřeba ho vnímat tak, že firmy si tady musí do určité míry pomoci samy, jinak nemají v exportu co pohledávat.“

Kritizoval také integraci institucí. V poslední době se podle něj jak CzechTrade, CzechInvest i Česká exportní banka vyprofilovaly a fungují dobře. „Integrovat instituce, které nemají spolu nic společného, nebude mít efekt,“ míní Havlíček. Pokud se podle něj tímto krokem naruší jejich fungování, tak by měl někdo nést odpovědnost.

Havlíček nicméně uzavřel s tím, že exportní strategie ministerstva je dobrá ve smyslu analýzy i cílů. Podnikatelům se nezamlouvá spíše způsob realizace cílů. „Kdyby mi to někdo přinesl v naší společnosti, tak ho za to nevyhodíme, ale vrátili bychom mu to k dopracování,“ dodal.