Praha - Obrat aukcí výtvarného umění činil v loňském roce 645 milionů korun, což je o 85 milionů méně než v roce 2010. V meziročním srovnání se jedná o 11,4procentní pokles. Podle šéfredaktora časopisu Art & Antiques Jana Skřivánka ale obchody s uměním pokračují a sběratelé nakupovat a prodávat rozhodně nepřestávají. V době krize je totiž umění zajímavou investicí.
Investic do umění loni ubylo
„Atmosféra je lepší než o rok dříve. V roce 2010 bylo cítit, že trh zpomaluje a nikdo neví, co ekonomická situace přinese. Nyní jsme uprostřed krize, ale trh s uměním funguje,“ myslí si Skřivánek. Například podle galeristy Martina Kodla nyní na scénu nastupují investoři, kteří mají daleko lepší finanční možnosti. Právě ti by trh mohli výrazně oživit.
Zpomalení trhu je možné sledovat na počtech milionových a stotisícových položek. Za více než milion korun bylo vloni vydraženo 110 děl, o rok dříve jich přitom bylo 126. Počet děl, která překonala hranici 100 tisíc korun, klesl ze 732 na 664 kusů. „Panovala taková nejistota, co vlastně se bude dít, protože tržby už trochu klesaly, a nikdo nevěděl, kam až klesnou,“ dodal Skřivánek.
Za více než deset milionů byly loni vydraženy čtyři obrazy. Nejdražším prodaným kusem bylo Fillovo Zátiší s dýmkou z roku 1934, které se prodalo za 14,4 milionu. „Je to vizuálně velice atraktivní dílo, které je snadno identifikovatelné. Když ho někdo bude mít doma, tak návštěva hned ví, že to je desetimilionový Filla,“ uvedl Skřivánek, podle kterého je právě líbivost a atraktivita pro české sběratele přednější než umělecko-historická kvalita.
GALERIE
videogallery_202367
Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art & Antiques
„Klasická moderna - a platí to celosvětově - je tím nejdražším a nejvíce ceněným segmentem trhu. Proti tomu staří mistři jsou relativně podhodnoceni.“
Češi koupi obrazů jako investici příliš nevnímají
To, že Čeští sběratelé upřednostňují estetické hledisko, dokazuje například další Fillův obraz - Utěšitel. Přestože se jeho původní cena odhadovala na 20 milionů, byl vydražen pouze za polovinu, tedy za 12,24 milionu. „Není to příliš líbivý kus, není to věc, kterou by lidé chtěli mít v obýváku,“ vysvětlil znalec. Mezi českými sběrateli podle něj není tendence budovat soukromé kolekce, kupují se spíše díla, která je možné vystavit doma.
Mezi zajímavé prodeje loňského roku se řadí svitek čínského výtvarníka Čchi Paj-š˙s názvem Kachny pod rákosem. Vyvolávací cena 600 000 korun se vyšplhala na více než osm milionů. „Dosud u nás nikdy dílo asijského umění takto vysoko draženo nebylo,“ uvedl. Čchi Paj-š˙ patřil vloni celosvětově mezi nejdražší autory. Vloni se zajímavě prodávala i díla užitého umění. Například skleněná váza Josefa Hoffmanna se prodala za 300 000, mísa Františka Víznera za 255 000 korun.
GALERIE
Emil Filla / Utěšitel
Dílo v aukci pořídíte v průměru za 33 000 korun
Milionové položky představují pouze jedno procento počtu vydražených děl. Na celkovém obratu se však podílejí více než 47 procenty. Průměrná cena bez milionových obrazů, tedy 99 procent všech prodaných děl, vychází na 33 000 korun.
Zajímavým posunem v Českých aukčních vodách je, že na českém trhu s uměním panuje velká konkurence. „Dlouho tu bylo pět dominantních aukčních síní, které si mezi sebou dělily čtyři pětiny celkového obratu. V poslední době se to mění, aukčních domů je deset až dvacet,“ uvedl Skřivánek. V posledních dvou letech vznikly dvě nové aukční síně, letos by měla být otevřena další.
Češi milují klasickou modernu
Dlouhodobě je největší zájem na českých aukcích o umění klasické moderny, nejvíc milionových položek mají Emil Filla, Václav Špála, Jan Zrzavý a Josef Čapek. Postupně roste zájem, a tedy i ceny, o poválečné umění, například o Mikuláše Medka. Sběratelé se také více zajímají o užité umění a starožitnosti.