Frankfurt - Mezi vrcholovými představiteli Evropské centrální banky (ECB) narůstá napětí. Postaralo se o to středeční rozhodnutí ECB napumpovat do bankovního sektoru eurozóny rekordních 529,5 miliardy eur (asi 13,2 bilionu korun). Nejostřejší výhrady proti politice banky má zřejmě šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který ECB za její postoj kritizoval už dříve.
Uvnitř ECB roste napětí, příčinou je masivní pomoc bankám
Někteří centrální bankéři jsou krokem centrální banky znepokojeni a poukazují na to, že dramatické uvolnění úvěrové politiky v eurozóně rozpoutá nerovnováhu a nastolí vysokou inflaci. Rozpory, které zavládly mezi centrálními bankéři, tak potvrzují spekulace, že druhá aukce levných tříletých úvěrů v rámci mimořádného programu Evropské centrální banky patrně byla i poslední.
Skeptici v čele s Weidmannem se snaží banku přimět, aby více zvažovala dopady svého opatření. Především aby si připravila únikovou cestu, až bude nutné expanzi měnové báze zastavit a rychle zařadit zpětný chod.
Evropská centrální banka poskytla bankám z eurozóny masivní finanční injekci už před koncem loňského roku. Tehdy si 523 bank řeklo o téměř 490 miliard eur. Ve druhém kole o levný úvěr požádalo 800 institucí, což je podle kritiků alarmující. Umožnila to právě ECB, která zmírnila požadavky na kolaterál, tedy kvalitu aktiv, jimiž lze za půjčku ručit.
Weidmann podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal centrální bance dopis, v němž ji varuje před dopady jejího kroku. Weidmannovi především vadí, že volnější požadavky vystavují ECB i centrální banky v jednotlivých zemích eurozóny většímu riziku. Německá centrální banka ani ECB nechtěly dopis komentovat.
Jürgen Michels, ekonom Citigroup
„Ukazuje se, že uvnitř Rady guvernérů ECB jsou kvůli tomu spory. Zdá se, že to nezmizí, dokud vlády jednotlivých zemí nepřijdou s nějakým zásadním opatřením. A to moc pravděpodobně nevypadá.“
Pokud se obě aukce sečtou, pak ECB poskytla bankám levné úvěry za více než bilion eur (více než 25 bilionů korun). Smyslem snahy je zajistit, aby se k firmám a domácnostem dostalo ve formě úvěrů více peněz, což má podle ECB odvrátit negativní dopady dluhové krize v eurozóně. Zatím ale není jasné, zda tato snaha zabere; banky totiž za vypůjčené peníze buď nakupují státní dluhopisy, anebo je ukládají na účtech přímo v Evropské centrální bance.