Brusel - Řecko dnes dokončilo plánovanou výměnu státních dluhopisů v nominální hodnotě 177,25 miliardy eur (téměř 4,4 bilionu korun), které drží soukromí věřitelé a které se řídí řeckým právem. Země tak splnila klíčovou součást dohody o výrazném snížení dluhu, a měla by tudíž dostat druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur. Ministři financí eurozóny nakonec na jednání v Bruselu spuštění druhého záchranného programu půjček odsouhlasili. Po jednání to řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Formálně to bude podle něj ztvrzeno ve středu.
Řecko dokončilo výměnu dluhopisů, ministři financí kývli na půjčku
K výměně dluhopisů se ve stanoveném termínu přihlásilo téměř 86 procent věřitelů, kteří vlastní státní dluhopisy vydané podle řeckého práva. Řecko se tak na poslední chvíli vyhnulo neřízenému státnímu bankrotu. Atény si legislativním dodatkem zajistily, že na výměnu dluhopisů budou muset přistoupit i ti držitelé, kteří s návrhem nebudou souhlasit. Celkově tak Řecko restrukturalizuje 95,7 procenta dluhu.
Nové dluhopisy, které Řecko soukromým věřitelů vydalo, mají proti původním méně než poloviční hodnotu. To znamená, že věřitelé tak přijdou o více než 50 procent původní investice. Při započtení úroků, které jsou teď nižší, bude celková ztráta pro věřitele vyšší než 70 procent.
Řecké hospodářství podpoří druhý záchranný balík
Evropská unie kývla na druhý finační stimul ve výši 130 miliard eur už koncem minulého týdne. „Pro životaschopnost řeckého hospodářství je to velmi pozitivní a velmi důležité,“ podotkl ministr financí Řecka Evangelos Venizelos. „Rozhodli jsme o spuštění druhého řeckého programu,“ řekl dnes Juncker. „Je to pro Řecko druhá šance, která nesmí být propásnuta,“ dodal. Juncker rovněž prohlásil, že řecký dluh se v roce 2020 sníží na 117 procent hrubého domácího produktu, tedy pod úroveň 120 procent HDP označenou Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za hranici udržitelnosti. Původně se v souvislosti s druhým balíkem hovořilo o snížení na úroveň 120,5 procenta HDP.
Řecko
Zájem o nové státní dluhopisy, s nimiž se hned začalo obchodovat, ale není valný. To naznačuje, že obavy ze státního bankrotu Řecka, případně z rozpadu eurozóny, nejsou ani zdaleka zažehnány. Objemy obchodů jsou nízké a investory nelákají ani vysoké výnosy. Ty jsou mezi státními dluhopisy v případě Řecka teď jedny z nejvyšších na světě.
Atény potřebují alespoň část peněz v řádu dnů. Dne 20. března totiž musí splatit dluhy za bezmála patnáct miliard eur. Špičky měnové unie přitom věří, že se to povede. Nejprve by měly Atény získat 35,5 miliardy eur, z toho 30 miliard by mělo zamířit privátním věřitelům za výměnu dluhopisů a 5,5 miliardy eur na krytí úroků.
Řecko stále hrobníkovi z lopaty neuteklo, varují ekonomové
Řecká vláda ale bojuje s obrovskou nezaměstnaností, recesí i ratingovými agenturami. „Je mnohem realističtější scénář, že Řecko nějakou formou zbrankrotuje dřív nebo později,“ vyjádřil své obavy hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Situaci v zemi by navíc mohly zkomplikovat nadcházející předčasné volby. Šéf řecké pravicové Nové demokracie a pravděpodobně vítěz předčasných voleb Antonis Samaras se už nechal slyšet, že seznam škrtů, k nimž se Řecko zavázalo, aby získalo druhý balík pomoci, by se měl po volbách přepracovat a měly by se vyjednat lepší podmínky. Součástí podmínek k poskytnutí 130miliardového balíku pomoci přitom měl být i slib, že Řecko bude pokračovat v dohodnutých škrtech i po volbách.
Telefonát Soni Dorňákové Stamu (zdroj: ČT24)
Volby by se měly podle původních plánů uskutečnit v dubnu. Přesný termín ale zatím jasný není. V pátek se objevily spekulace o tom, že by se volby mohly konat až 29. dubna, což by umožnilo současné vládě dokončit dohodu o dluhu, která má zabránit řeckému bankrotu. Podle spolupracovnice ČT v Aténách Soni Dorňákové Stamu by mělo padnout konečné rozhodnutí o termínu parlamentních voleb tento týden.