MZV chce, aby čeští vývozci uměli pronikat na zcela nové trhy

Praha - Ministerstvo zahraničních věcí představilo svoje plány, jak podpořit export. Podle nich by čeští vývozci měli do budoucna umět pronikat na zcela nové trhy a činnost ekonomických diplomatů by se neměla omezit pouze na hlavní města zemí zajímavých pro vývoz, ale měli by působit také v regionech. Plány představil na tiskové konferenci náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub. Resort průmyslu a obchodu o plánech ale nevěděl. Přitom podle ministra Kuby má právě jeho úřad zahraniční obchod v popisu práce.

„Já se domnívám, že jsou nesmírně zajímavé vstupy na neznámé, cizí trhy, kde není žádná česká iniciativa. To je oblast, kde ministerstvo zahraničních věcí se svými 105 zastupitelskými úřady může odvést kus práce,“ uvedl Dub. „Přitom to nemusí být trhy s nejvyšším potenciálem exportu, ale možná s nejvyšší šancí export dále rozvinout,“ dodal. Pokud by podle Duba do budoucna přibývali noví ekonomičtí diplomaté, neměli by působit jen v hlavních městech, ale také v podnikatelsky zajímavých regionech, řekl náměstek. Jako příklady takových zemí uvedl Indii, Brazílii nebo Čínu.

Premiér Petr Nečas a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba začátkem února ale také představili novou exportní strategii Česka do roku 2020. Nová strategie z dílny MPO má snížit závislost českého vývozu na trzích EU, zvýšit počet exportních oborů a zapojit do vývozu více malých a středních podniků. Strategie také definuje 12 prioritních zemí pro český export, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina či Spojené státy. Materiál obsahuje i 28 zájmových zemí, na které má být rovněž upřena zvýšená pozornost.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu:

„Oni vám představili to, co pro český export dělají. My jsme připravili novou koncepci, jak export podpořit.“

Z vyjádření ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga vyplývá, že ministři na koordinaci svých exportních strategií nespolupracují a své kroky nekoordinují. „Uvidím, co pan ministr na vládu přinese. Já jsem to ještě neviděl, tak se k tomu nebudu vyjadřovat,“ odpověděl na novinářský dotaz. „Pan ministr průmyslu a obchodu začal na své koncepci pracovat, nás předtím nekontaktoval, neptal se, tak vytvořil vlastní,“ podotkl ministr s tím, že jeho úřad už na nové exportní koncepci pracuje již dva roky.

Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD a stínový ministr zahraničí:

„Celá situace kolem ekonomické diplomacie je dobrým examplem toho, proč chceme hlasovat o nedůvěře vládě. Máme dva státní tajemníky pro Evropu, dvě koncepce zahraniční politiky a nyní mám i dva názory na ekonomickou diplomacii.“

Ministerstvo od letošního roku změnilo také mimo jiné model vzdělávání diplomatů. „Každý nový pracovník, který nastupuje na ministerstvo, nastupuje na diplomatickou akademii, kde ekonomika je nově jednou ze součástí té základní přípravy,“ podotkl Dub. Akademii podle něj mohou navštěvovat a doplňovat tak své znalosti také nynější diplomaté. Daleko větší důraz na ekonomiku než dříve nově zahrnuje také příprava diplomatů před samotným výjezdem do zahraničí. Ekonomické agendě se v současné době více či méně věnuje celkem 481 diplomatů.   

Změny prodělal také systém komunikace velvyslanců s obchodníky, kdy se úřad snaží představovat nové velvyslance manažerům exportních firem a podnikatelských svazů. „Vymění si vizitky a exportéři mohou pak volat rovnou velvyslanci, čímž neuvěřitelně zrychlujeme komunikaci,“ poznamenal náměstek. Ministerstvo nyní připravuje také novou koncepci činnosti honorárních konzulátů.