Praha – Pro drtivou většinu penzistů je státní důchod jediným zdrojem příjmů. Dnešní důchodci neměli šanci se na změnu poměrů připravit a jsou tak obětí radikálních změn přechodu z osmdesátých na devadesátá léta. Šetřit na lidech, kteří pobírají průměrný důchod, může být možná účetně korektní, nabízí se však otázka, zda je to etické, řekl České televizi člen NERVu Petr Zahradník. Téměř tři miliony českých důchodců tak napjatě čekají, jak se vláda postaví k plánovanému zmrazení, respektive zpomalení růstu jejich penzí. Včera navíc ministr financí Kalousek přišel s nečekaným nápadem, kdy by pracující důchodci od ledna 2013 přišli o možnost odepsat si z daní 24 tisíc korun ročně.
Zahradník: Šetření na důchodcích je účetně korektní, ale není etické
Ministerstvo financí chce v rámci úspor vrátit situaci do roku 2007, kdy lidé v důchodu neměli možnost uplatňovat slevu na dani. Část penzistů by to tak mohlo od práce odradit. Snahou by však měl být podle odborníků opak. „U nás je po šedesátce velmi strmý pád do neaktivity, a to není normální. Tento návrh je spíš krokem zpátky, sníží se motivace pracovat,“ říká expert CERGE-EI Daniel Münich. „Počínaje šedesátým rokem je zaměstnáno jen 13 procent lidí, což je velmi málo. Kalouskův návrh, vzít důchodcům slevu na dani, tento jev ještě posiluje,“ doplnil Petr Zahradník, analytik z České spořitelny a člen NERV.
„Raději by se mělo přemýšlet, jak důchodcům ulevit,“ myslí si Münich, který vidí alternativu ve snížení pojistného po vzoru Finska, kde se pojistné od 55 let každých pět let snižuje o dvě procenta.
Kalouskův návrh přichází v době, kdy zástupci seniorů protestují proti uvažovanému zmrazení penzí, respektive zpomalení růstu. „Důchodci jsou v situaci, kdy je jejich příjem konstantní a závislý pouze na valorizaci, zatímco jejich výdaje se variabilně mění, bohužel většinou směrem nahoru. Při zvyšování DPH lze předpokládat nárůst jejich výdajů až o 5 procent ročně, možná více,“ řekl Zahradník.
Petr Zahradník, analytik České spořitelny, člen NERV:
„Dnešní padesátníci již žijí v očekávání, že státní pilíř nebude spasitelem a ve svých kalkulacích s tím počítají. Dnešní starodůchodci však na přípravu neměli šanci. Ti jsou obětí radikálních změn přechodu z osmdesátých na devadesátá léta. Přistupovat k těm, kteří jsou na úrovni průměrného důchodu, ještě dalšími úsporami, může být možná účetně korektní, ale eticky s tím mám problém.“
Podle Zahradníka by měla být valorizace založená na růstu spotřebitelských cen, tak jako dosud. V případě, že roste průměrná mzda lidí v produktivním věku o něco více, část z ní by se měla přesunout i na důchodce. „Pokud roste opravdu rychleji, je třeba držet náhradový systém. I kdyby se totiž penzistovi dorovnávala inflace, jsou penzisté handicapováni,“ dodal.
Analýza institutu CERGE-EI tvrdí, že kdyby byť jen dočasně tempo valorizace zpomalilo, spadnou desetitisíce důchodců pod hranici chudoby. „Při výši 10 500 korun průměrné penze přiblíží každá stokoruna poměrně výrazné procento důchodců této hranici,“ řekl Zahradník. Česká republika je oproti západním evropských státům typická tím, že zhruba 94 procent penzistů mají státní důchod jako jediný zdroj příjmů. V dnešní struktuře důchodců tak každá stokoruna výrazně ovlivňuje kupní sílu.
Kabinet Petra Nečase připravil šest variant, jak zvyšovat penze. V tabulce jsou propočty, které vycházejí z čísel z roku 2011, kdy spotřebitelské ceny vzrostly o 1,9 procenta, reálné mzdy pak o 0,3 procenta. Která verze nakonec zvítězí není jasné. Platit by měla od roku 2013.
Šest scénářů vývoje penzí
Rozhovor s Petrem Zahradníkem (zdroj: ČT24)