Praha - Měna vznikla pro zjednodušení obchodů mezi lidmi. Bylo jednodušší zaplatit všeobecně přijímanými mincemi nebo bankovkami, než hledat někoho, kdo by vyměnil kožešinu za výrobky, které naopak dokázal vyrobit ten, kdo chtěl koupit kožešinu. Každý stát má svou vlastní měnu, která se používá na jeho území. Aby ale státy dokázaly obchodovat i mezi sebou, je nutné stanovit vztah jednotlivých měn. Tomu se pak říká směnný kurz. Jenže měny nemusí zdaleka sloužit jen k obchodování, na vývoji směnného kurzu se dá také vydělat. A právě proto jsou i měny oblíbeným investičním instrumentem.
Silná koruna – víc než jen levnější dovolená v zahraničí
Silná ekonomika rovná se silná měna
U zrodu stanovování kurzu stála síla ekonomiky. Kurzy se ale vyvíjejí dál a sílu měny ovlivňuje celá řada faktorů, které musí investor, pokud chce na investicích do měn vydělat, bedlivě sledovat. Mimo jiné na kurzy ale působí například i dění na politické scéně země, vztahy mezi státy nebo nálada investorů. Většinou platí, že nejsilnější měnu mají vyspělé země s dobře fungující ekonomikou. Pokud tedy chceme pátrat po síle měny, je vhodné podívat se na makroekonomické faktory – například hrubý domácí produkt (dále jen HDP), nebo HDP na obyvatele, platební bilanci, míru nezaměstnanosti a podobně.
Kurz měny ale může ovlivňovat i sám stát a jeho instituce – a to záměrně. Většinou jde o centrální banky, které hlídají úroveň inflace – tedy růst či pokles cen v ekonomice. Podle potřeby pak můžou nakupovat nebo naopak prodávat měny ve velkém – výměnou za jiné měny – a tím kurz domácí měny oslabovat nebo naopak posilovat.
Dvě vyjádření kurzu – záleží, z jaké strany se díváme
Stanovení kurzu – tedy poměru mezi měnami – se nazývá kotace. Například vztah koruny k euru můžeme uvádět buď tak, že za jedno euro musíme utratit necelých 25 korun nebo že jedna koruna se rovná 0,04 eura. Prvnímu způsobu se říká přímá kotace – vyjadřuje tedy počet jednotek domácí měny za jednotku cizí měny. Druhý pohled nazýváme nepřímou kotací.
V neposlední řadě je důležitá i politická situace země. Pokud okolo ní panuje nejistota, investoři mají obavy a od měny utíkají. Peníze pak ukrývají do takzvaných bezpečných přístavů – za takový donedávna investoři považovali švýcarský frank. Kurz také ovlivňuje pohyb kapitálu. Například Čína se Spojenými státy obchoduje ve velkém, a to na kurz amerického dolaru vůči čínskému jüanu silně působí.
Kdy měna posiluje, a kdy naopak oslabuje?
Výše uvedené faktory rozhodují o tom, jestli měna bude posilovat, nebo oslabovat. To znamená následující: například česká koruna posiluje, pokud na koupi ostatních měn musíme vynaložit méně korun. Pokud musíme naopak zaplatit za jednotku cizí měny víc korun, koruna oslabuje. Koruna ale nikdy neoslabuje nebo neposiluje ke všem měnám stejně – naopak. Vůči japonskému jenu může oslabovat, a ve stejnou chvíli může posilovat vůči euru. Obecnou poučkou je, že pokud v přímé kotaci kurz koruny klesá – koruna posiluje, pokud roste – koruna oslabuje.
Příklad:
Kurz je 25 CZK/EUR – tedy za jedno euro zaplatíme 25 korun. Pak se kurz změní na 27 CZK/EUR – za jedno euro tedy musíme utratit o dvě koruny víc. Pokud si tedy chceme koupit knihu za 10 euro, musíme místo 250 korun vynaložit 270 korun – česká koruna tedy oslabila. Pokud kurz naopak klesne na 22,50 CZK/EUR, koruna posílila, protože na nákup zmíněné knihy stačí jen 225 korun.
Forex nebo futures?
Pokud investor dokáže odhadnout budoucí vývoj kurzu, může na jeho pohybech vydělat. Stejně tak ale může hodně prodělat. A to platí i pro malého investora. Na trhu s měnami se totiž často využívá pákového efektu. V takovém případě si investor značnou část peněz vložených do investice půjčuje, a už malé zakolísání kurzu může generovat velké zisky nebo ztráty.
Možnosti, jak obchodovat s měnami, jsou dvě. Obrátit se lze na takzvaný Forex. Jde o zkratku pro Foreign Exchange (směna cizích měn). Oproti akciovému trhu je Forex mnohem likvidnější a patří k největším trhům na světě. Denně se zde zobchoduje dva až pět bilionů dolarů. Dalším specifikem je, že pro Forex neexistují žádné specifické obchodní hodiny. S měnami se obchoduje celých 24 hodin tak, jak se Země otáčí. Mezi největší centra patří Londýn, New York, Tokio a Hong Kong.
Další možností je uzavírat takzvané futures kontrakty. Jde o smlouvy, které zavazují smluvní strany koupit nebo prodat určitý objem aktiva – například měny – k určitému datu za cenu stanovenou při uzavření kontraktu. Jde tedy o termínové obchody, kde se v současnosti určují podmínky obchodu v budoucnosti.
Příklad:
Pokud se tedy dohodnu dnes se svým obchodním partnerem, že za rok od něj koupím 1 000 euro za kurz 27 CZK/EUR, a přesně za rok bude reálný kurz 30 CZK/EUR – mám vyděláno. Za 1 000 euro mu zaplatím 27 tisíc korun a pak těch získaných tisíc eur proměním zpět na koruny. Podle aktuálního kurzu za ně dostanu 30 tisíc korun. Zisk tedy činí tři tisíce korun. Proč by ale někdo se mnou takový obchod uzavíral? Můj obchodní partner věřil, že koruna bude posilovat a že na tom naopak vydělá on a já prodělám. Já jsem věřila v opačný vývoj a ukázalo se, že jsem měla pravdu já. Můj zisk ale není plných tři tisíce korun. Za termínové obchody se platí poplatky, a je třeba je od konečného zisku odečíst, nebo naopak přičíst ke konečné ztrátě.