Praha – Státní podnik Lesy ČR si vysloužil kritiku ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). S finančními přebytky prý při ukládání zachází neuvážlivě a chybí mu jasná pravidla. V současnosti mají Lesy ČR na podobné účely k dispozici celkem 13 miliard korun. Po transparentnějším nakládání s penězi už volá i ministerstvo financí a chce, prozatím například u státních fondů, soustředit peníze na společném účtu. Lesy ČR s kritikou nesouhlasí a nařčení ze strany NKÚ považují za neodůvodnitelné.
Podle NKÚ hospodaří Lesy ČR s přebytky riskantně
K upozorňování na finanční nejasnosti státního podniku se přidala další strana. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu putují miliardy státních korun v sítích obchodníků a riskantních finančních operacích. Lesům ČR přitom prý chybí jasná pravidla a podmínky, za jakých peníze svěřují. Úřad vychází z výsledků pořízené zprávy a podle člena kolegia NKÚ Jiřího Kalivody dokument ukazuje hlavně na absenci příslušné strategie.
Podle zástupců státního podniku však NKÚ jejich hospodaření příliš démonizuje. „Se závěry NKÚ podnik nesouhlasí. Nejsou podloženy racionálními podklady,“ zmínil tiskový mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Podle výročních údajů se nicméně počet správců, kterým podnik své přebytky svěřuje, postupně množí. V roce 2010 mohlo 7 subjektů dohromady obchodovat s více než 8 miliardami korun. V loňském roce se už jejich počet zvýšil na 11 a Lesům spravují 13 miliard. Největším podílem ve výši 3 miliardy korun přitom disponuje banka skupiny PPF. Druhým největším správcem je J&T s více než 2,5 miliardy korun. S těmito prostředky mohou například obchodovat na burze nebo je použít k vlastním projektům.
Správci volných peněz Lesů ČR
Kvůli většímu množství správců i úložných prostředků se o státní podnik letos začalo zajímat i ministerstvo zemědělství. Hlavní pohnutkou byl záměr Lesů ČR uložit polovinu z 13 miliard a zablokovat k nim přístup na dva roky. „Ministerstvo doporučilo managementu přehodnotit záměr k využívání volných finančních prostředků,“ sdělil mluvčí Jan Žáček.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu by Lesy ČR měly naopak počet správců snižovat. Vyšší počet soukromých bank a fondů totiž podle kontrolorů nemusí být vždy zárukou většího bezpečí. „Dle našeho názoru je to určitě riziko a měl by se tím zabývat především zakladatel státního podniku,“ dodal Kalivoda. Po penězích by navíc v době omezených rozpočtů ráda sáhla některá ministerstva. Státní kase by mohly pomoci například při stavbě silnic – na dokončení dálnice D3 do Českých Budějovic nebo výstavbě rychlostní silnice R35 propojující východ a západ republiky.
Lesy však upozorňují, že v krátkém čase mohou uvolnit pouze 5,5 miliardy korun, tedy méně než polovinu. Podle mluvčího Boublíka jim v tom brání legislativa. I kvůli tomu hodlá ministerstvo financí nově navrhnout, aby si do soukromých bank přestaly peníze ukládat například státní fondy. Nově by se mohly hromadit na jednom účtu v České národní bance. „Toto zatím u státních podniků není zakotveno, ale my předpokládáme, že dojde v této oblasti ke změně,“ sdělil náměstek ministra Jan Gregor. S plánem nicméně podle připomínek zatím nesouhlasí resorty zemědělství nebo místního rozvoje.
Navzdory kritice ukládání volných peněz si Lesy ČR, alespoň co se týče firemního profitu, počínají úspěšně. Zatímco před 5 lety státní podnik vydělal zhruba půl miliardy korun, v loňském roce se odhaduje zisk na víc než 5 miliard. Podnik vydělává hlavně z těžby dřeva. Z celkové plochy lesů v zemi mu patří polovina.
I přes dobré hospodářské výsledky ale NKÚ opakovaně upozorňuje na finanční nejasnosti podniku. Patří mezi ně mimo jiné nevýhodné nákupy nábytku nebo předražené pronájmy. Například za konferenční sál, který podnik nevyužil, zaplatil skoro 900 tisíc korun. Management tvrdí, že zákon neporušuje, kvůli závěrům NKÚ se ale o podnik vážně zajímají i politici. Koaliční Věci veřejné požadují odchod všech manažerů.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové, vstup Richarda Samka (zdroj: ČT24)