Praha – Chelčicko-lhenické ovoce pěstované na jihu a jihozápadě Čech je další potravinářskou značkou, která získala ochranu Evropské unie. Pro Česko jde už o třicátý zápis na unijní seznam chráněných označení. Česká republika je podle počtu udělených chráněných označení devátá mezi členskými zeměmi EU. V přepočtu na milion obyvatel má pak stejně chráněných označení jako Francie a jen o něco málo méně než Itálie, která jich zatím celkově získala nejvíce. Píše o tom dnešní vydání deníku E15.
ČR patří v EU k přeborníkům v počtu chráněných značek
Mezi novými členskými zeměmi je Česká republika v počtu chráněných označení těsně druhá za Polskem. To má ale 3,5krát více obyvatel. Domácí producenti potravin jsou velmi aktivní i přesto, že ne vždycky má zisk chráněného označení EU podstatný vliv na prodej výrobku, jak sami přiznávají.
Po vstupu Česka do EU získaly právo na chráněné označení všeobecně známé produkty jako například Budějovické pivo, Žatecký chmel, Třeboňský kapr, Pardubický perník, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky. Postupně začaly přibývat regionální, lokální a méně známé produkty jako Český kmín, Všestarská cibule nebo Chelčicko-lhenické ovoce, které je zatím poslední značkou zapsanou na unijní seznam.
„Obecně jsou i v zahraničí nositeli značení spíše malé rodinné firmy s tradičními kvalitními produkty než velcí výrobci, kteří staví spíše na svých vlastních značkách,“ uvedla mluvčí potravinářské komory Dana Večeřová.
Potravináři si chráněná označení oblíbili, obchodníci jsou k nim skeptičtí
Podle potravinářů poskytuje chráněné označení EU poměrně silnou ochranu daného výrobku a je také garancí pro spotřebitele, že výrobek je vyráběn podle schválené receptury, z vybraných surovin a při dodržení tradičních postupů. „Znamená proto symbol kvality, za který jsou spotřebitelé ochotni si ve většině zemí připlatit,“ dodala Večeřová.
Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven:
„Označení České pivo mimo jiné nesmírně pomáhá exportu, zejména malým značkám, které nejsou v zahraničí tak známé.“
Velkými zastánci chráněného označení jsou pivovarníci, kteří mohou od roku 2008 na etikety lahví po splnění daných podmínek psát „České pivo“. Za necelé čtyři roky se k logu hlásí pivovary, jejichž výstav přesahuje polovinu české produkce.
Obchodníci jsou v hodnocení ovšem opatrnější. „Nedá se říci, že by chráněné označení EU přímo ovlivňovalo prodej konkrétních výrobků, neboť lidé o těchto označeních mnoho nevědí,“ podotkla ředitelka komunikace společnosti Ahold Judita Urbánková. Problém zákazníkům může podle odborníků i obchodníků činit to, že značek kvality je v Česku příliš a ne všichni se v nich dobře orientují.
Češi jsou navíc skeptičtí už i k domácím značkám kvality, natož k těm evropským. Stoprocentní důvěru nebudí už ani značka Klasa. Česká televize například zjistila, že před jedním z produktů s názvem Maďarský guláš používajících označení Klasa varuje sama Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Guláš totiž ve skutečnosti obsahuje méně masa, než je uvedeno na obalu.
Reportáž Michaely Polákové (zdroj: ČT24)