Pokud se poskytovatelé sociálních služeb nedohodnou na dalších finančních injekcích s ministrem práce Jaromírem Drábkem, plánují demonstraci. Postižení a senioři dostali loni od státu příspěvky na péči za 18,1 miliardy korun. Poskytovatelé od klientů měli asi 44 procent svých peněz, tedy kolem 11,25 miliardy. Už dřív se objevovala kritika, že někteří příjemci příspěvky na péči za služby nevydávají a považují je spíš za dávku na přilepšenou. Návrh, že by prostředky měl dostávat přímo poskytovatel, ale loni vzbudil vlnu nevole a neuspěl.
V roce 2009 na sociální služby ministerstvo práce dalo asi 7,4 miliardy a předloni 6,8 miliardy. Podle ministerstva by se o finance měly starat kraje, které mají svým obyvatelům potřebné služby zajistit. Vedení krajů se naopak brání a nechce do péče ze svých rozpočtů přilévat. V průměru přitom částka od nich představuje 6,7 procenta prostředků na sociální služby.
Podíl krajské pokladny na výdajích na péči o potřebné se v jednotlivých regionech výrazně liší. Zatímco pražští poskytovatelé mají od metropole přes 14 procent svých peněz, ti moravskoslezští dostávají od svého kraje 1,18 procenta. Problém představuje i výpadek evropských peněz. Někde totiž skončily projekty za prostředky z fondů EU a další plynule nenavázaly.
