Asmussenovy komentáře byly míněny v teoretické rovině a nenaznačovaly, že by některá z bank pociťovala problémy. Země eurozóny často předkládají plány pro celou EU, hlavně ale v situaci, kdy se dosažení konsenzu v rámci všech 27 zemí unie zdá příliš obtížné, ale kdy je společný postup nezbytný pro eurozónu.
Země Evropské unie s výjimkou Velké Británie a České republiky v prosinci podepsaly smlouvu o rozpočtové odpovědnosti, kterou prosazovalo Německo. Signatáři se ve smlouvě zavázali k přísnější fiskální disciplíně, což je další krok k prevenci finančních krizí v budoucnu.
„Eurozóna musí disponovat nástroji, které jsou nutné k zajištění jejího hladkého fungování, současný přístup hlubší integrace mezi členy eurozóny funguje v rámci celé EU zatím dobře,“ říká Asmussen. Pokud by eurozóna nenašla s ostatními členy EU společnou řeč, potom by v otázce hlubší integrace měla sjednat samostatnou dohodu.
Asmussen je členem šestičlenné výkonné rady ECB teprve od začátku letošního roku; předtím působil jako náměstek německého ministra financí. Jakou formu by takový fond mohl mít, Asmussen neupřesnil.
Německo se loni v prosinci rozhodlo obnovit svůj fond SoFFin, který je určen na pomoc bankám a dalším finančním institucím. Fond jim pomáhá řešit potíže a získat nepřímou pomoc státu. V eurozóně nemá takový fond co do velikosti a významu obdoby.
