Praha - Vybrat si peníze z účtu při placení kartou přímo na pokladně, takzvaný cash back, je v Česku čím dál tím oblíbenější. Do července ale podle zákona musí obsluha pokladny projít speciálním školením. Někteří obchodníci tvrdí, že se jim to nevyplatí a službu budou muset zrušit. Dnes to uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka.
Obchody na venkově uvažují o zrušení cashbacku
Takzvaný cashback v Česku funguje od roku 2007 a jeho obliba rychle roste. „Já v něm vidím potenciál, rozvoj na menších městech a na místech, kde se nevyplatí instalovat tak robustní technologie jako je bankomat,“ myslí si o cashbacku Roman Kotlán, výkonný ředitel sdružení pro bankovní karty. „Zájem o cashback neustále stoupá, meziměsíční nárůst jen letos je 85 procent,“ uvedla Zuzana Kalátová, mluvčí ERA.
Tato služba by však mohla opět skončit. Nové školení pokladních, které nařizuje přechodné ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí, má platit od letošního 1. července a jde údajně nad rámec platných směrnic EU. O zrušení cashbacku kvůli němu podle Juračky uvažuje například síť družstevních prodejen COOP, která tuto službu nabízína zhruba na 1 500 pobočkách.
Obchodům na venkově se školení nevyplatí
Nová školení mají na starosti školicí firmy pověřené ČNB. Tato školení stojí 2 000 korun na jednoho zaměstnance. „O zrušení cashbacků uvažují zejména ty obchody, které jsou na venkově, tedy například COOP. Tyto služby na venkově, kde je daleko k bankomatům, děláme skutečně jako službu, ne jako výdělečnou činnost. Takže bychom na tom prodělali. Zruší se to na venkovských prodejnách, což je velká škoda, protože tam to ti lidé nejvíce potřebují,“ řekl Juračka.
Za nesplnění povinnosti proškolit obsluhu pokladen by obchodníkům hrozila pokuta až deset milionů korun. Obchodníci na problém upozornili ministra financí Miroslava Kalouska, který podle Juračky tuto novou povinnost nepovažuje za rozumnou. SOCR se zároveň prostřednictvím jednoho poslance snaží povinné školení vyjmout z právě projednávané novely zákona o oběhu bankovek a mincí. Obchodníci totiž už nyní učí pokladní rozpoznávat bankovky.
GALERIE
videogallery_221999
„Je to chyba zavedení. Personál, který zachází s penězi, je proškolen. Je školen na odhalování padělků a na manipulaci s hotovostí. Čili základní školení musí personál stejně absolvovat. Rozdíl mezi cashbackem a normální manipulací s penězi je minimální. Ale dodatek k zákonu to bohužel opět nařizuje,“ uvedl Juračka.
Ministerstvo financí podle mluvčího Ondřeje Jakoba pochybuje o tom, zda je povinnost absolvovat odborný kurz v případě cashbacku adekvátní. MF proto už loni zahájilo diskusi s ČNB o jejím přehodnocení. „MF vychází z toho, že postup při cashbacku se z hlediska nakládání s hotovostí nijak neliší od situace, kdy obchodník vrací hotovost při běžném placení. V případě vracení hotovosti při běžném placení se absolvování odborného kurzu rovněž nevyžaduje a dokonce ani v případě přijímání hotovosti při běžném placení, kdy by rozpoznávání bankovek mělo mnohem větší smysl,“ sdělil Jakob.
Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR:
„Chceme, aby to ze zákona zmizelo. Domníváme se, že to je skutečně nestandardní přístup, velké zvýšení administrativní zátěže a navíc je to postaveno proti zákazníkům.“
Díky takzvané službě cashback se klienti bank pohodlně dostanou k penězům při nákupu v supermarketu či hypermarketu a nemusí hledat bankomat své banky. Z jejich bankovního účtu se odečte zároveň platba za nákup i vybrané peníze.
Objem loňských výběrů prostřednictvím služby cashback podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) narostl oproti předchozímu roku o polovinu na 430 milionů korun při 365 925 výběrech. Úměrně rostoucí popularitě služby cashback narůstá i počet míst, kde lze tuto službu požadovat. Zatímco v roce 2009 jich bylo 3 899, loni se jejich počet zvýšil na 5 368. Nejčastěji lze takto vybrat peníze u velkých obchodních řetězců nebo čerpacích stanic. Horní hranice výběru je limitována 1500 korunami.