Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odmítá příspěvek firmám v krizi na mzdy zaměstnanců. Podle něj by jeho zavedení bylo nehospodárné. Píše dnešní Mladá fronta Dnes. Systém takzvaného kurzarbeitu má perspektivním firmám umožnit udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz za podporu v nezaměstnanosti.
Kalousek odmítá kurzarbeit, nezaměstnanost je prý ještě nízká
Nemyslím si, že míra nezaměstnanosti je tak vysoká, že by tento přístup vyžadovala, a nepochybuji, že by docházelo k masivnímu zneužívání," upozornil. Uvažovat by se o něm dalo, pokud by v Česku míra nezaměstnanosti přesahovala například 12 procent, ne dnešních 8,9 procenta, dodal.
Zavedení kurzarbeitu brzdí i to, že se odbory odmítají účastnit jednání tripartity. „Tripartita je teď do odvolání zrušena a tam se to musí nejprve projednat, materiál je otevřený,“ upozornil ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), jehož resort návrh předložil.
Jak funguje kurzarbeit – příklad:
„Zaměstnanec s platem 20 tisíc měsíčně by dostával při zkrácení pracovního týdne minimálně 60 procent mzdy, tedy dvanáct tisíc. Šest tisíc by z toho zaplatil stát a zbylých šest tisíc jeho zaměstnavatel.“
Stát by příspěvky firmám v krizi podle výpočtu ministerstva práce a sociálních věcí při opakování krize z roku 2009 vyšlo minimálně na miliardu a maximálně na 6,22 miliardy korun. Odbory a firmy o opatření stojí. Tvrdí, že se státu peníze vrátí - ušetří na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní budou i nadále přispívat do státní kasy.
Ministerstvo práce na únorové jednání s odbory a zaměstnavateli přineslo vypracovaný návrh, podle kterého by ze státního rozpočtu hradilo až 30 procent a až 16 tisíc korun na mzdě lidem, pro které firma nemá práci na celý pracovní týden. Výměnou za to by společnost dotyčné nepropustila. Podobná podpora by mohla trvat půl roku, výjimečně i déle. Dva roky připravované opatření mělo začít fungovat od poloviny letošního roku.
V Německu si kurzarbeit chválí, někteří ekonomové ho kritizují
Kurzarbeit je využívaný například v Německu, pochvalně se o něm vyjádřila třeba německá kancléřka Angela Merkelová. V Česku už ale myšlenka kurzarbeitu narazila v roce 2009, kdy se o ní uvažovalo poprvé. Kritizovali ji hlavně někteří ekonomové. Považovali ji za nesystémové řešení.
„Tento způsob řešení nezaměstnanosti je spíše kontraproduktivní, nenutí firmy snižovat náklady a zefektivňovat svou výrobu, naopak zatěžuje státní rozpočet,“ uvedl šéfredaktor serveru Investujme.cz Petr Zámečník. „Tím, že dotujete ty firmy, které přišly o zakázky, samozřejmě podporujete ty neúspěšné a trestáte ty úspěšné, které to ze svých daní budou hradit. Vy tím vytváříte nějaký precedens, že stát přijde, když se něco stane, a bude dotovat,“ upozornil ekonom Národohospodářské fakulty VŠE David Lipka. Mnohem lepším řešením by podle něj bylo, kdyby odbory firmám umožnily snižování mezd.