Praha - Češi podléhají trendu farmářských prodejen a trhů. Na farmářských trzích se točí již 1,5 miliardy korun, avšak podle zpracovatelů kvalitních potravin je menších, rodinných farem stále nedostatek. Označení „farmářské“ výborně funguje a lidé na něj slyší. Navzdory tomu, že se občas nevyznají v tom, co jim vlastně zaručuje.
„Farmářský“ neznamená BIO, přesto mu Češi věří čím dál víc
Začalo to před třemi lety malým trhem v Klánovicích. Teď je farmářských trhů kolem dvou set a další rychle přibývají. Roste i počet kamenných obchodů a prodeje přímo ze dvora. Přídavné jméno „farmářské“ se mění v heslo jistoty prodeje. Pro tisíce lidí je to vrchol lokálních nákupů, festival poctivého domácího zboží a protiklad supermarketů.
Farmářské nemusí být BIO
Farmářské výrobky sice výrobně fungují jako značka, ale lidé se občas nevyznají v tom, co jim vlastně zaručuje. Farmářské totiž není totéž, co potravina s označením BIO. Celých patnáct procent Čechů je ale přesvědčeno, že jde o tu samou garanci kvality. Ačkoliv někteří farmáři automaticky vyrábí v biokvalitě, formálně všechny ekologické postupy dodržovat nemusí. Naproti tomu bio výrobek ano, ale zase vůbec nemusí pocházet z Česka a mít status lokální potraviny.
O pozornost Čechů soupeří už tři označení, která chtějí tvořit protiklad velkovýroby. Jsou to právě biopotraviny, farmářské výrobky, ale také takzvané označení Fairtrade, které zaručuje, že při výrobě nebyla porušena základní lidská práva, třeba v zemích třetího světa. Používá se zejména u kávy, čaje nebo tropického ovoce. Obliba výrobků všech tří skupin stoupá. Jedničkou jsou stále bioprodukty, za které Češi podle posledních čísel ročně utrácejí asi dvě miliardy korun. Na farmářských trzích se protočí miliarda a půl a za v uvozovkách „férové“ potraviny zákazníci vloni zaplatili skoro sto milionů korun.
Reportáž Michaely Polákové (zdroj: ČT24)
Menších, rodinných farem, však stále není dostatek. Potvrzují to i zpracovatelé, kteří jsou na kvalitních surovinách závislí. Například výrobci bylinkových čajů musí nedostatek bylinek řešit importem ze zahraničí. „Měli bychom zájem vykupovat i více, ale problém je, že české ekofarmy mají poměrně malé zkušenosti. Musíme to krýt dovozem především z Rakouska,“ řekl Josef Dvořáček, jednatel společnosti Sonnentor.
Marketingová obec úspěch farem hodnotí jako jeden z největších fenoménů na trhu. „Lidé si ho spojují s kvalitou, s českými výrobky. Jako každý pojem se i tento může vyprázdnit. A vyprázdnit právě tím, že už nebude splňovat ta očekávání,“ varuje Jitka Vysekalová, prezidentka České marketingové společnosti.
Z českého zemědělce se stal farmář
Prodej čerstvých uzenin, brambor nebo medu ve stáncích mění i podobu českého jazyka. Ze zemědělce se najednou stal farmář a pojmenování určené původně pro amerického pěstitele už ani nebudí rozpaky. „Tehdejší pojmenování - jezeďák - se změnou společenských poměrů zaniklo. A ostatní pojmenování, která označovala zemědělské podnikatele jako statkář a sedlák byla dobově zatížena. Slovo farmář v té době bylo k dispozici, tudíž se dostalo do popředí,“ popisuje vznik pojmenování Martin Prošek, jazykovědec z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Tuto sobotu odstartovaly i takzvané Farmářské slavnosti. Jde o den otevřených dveří na vybraných statcích po celé republice. Ministerstvo zemědělství v nich vidí jednu z aktuálních priorit a akci podpořilo asi čtyřmi miliony korun.