Londýn - Krizi eurozóny podle prezidenta Václava Klause nevyřeší opatření, která členské státy v současnosti přijímají. Uvedl to v rozhovoru pro CNN. Dodal, že dnešní situace v Evropě připomíná tu v Československu po pádu komunismu a vyžaduje radikální reformu, ne malé jednotlivé změny. Klaus se v rozhovoru vyjádřil i k současné situaci ve Francii, kde o víkendu proběhnou volby, nebo k Maastrichtským kritériím.
Václav Klaus na CNN: Nevidím řešení evropské krize
Hned na úvod rozhovoru Klaus přiznal, že je dlouhodobým kritikem dění v Evropské unii i v eurozóně. Podle českého prezidenta se situace v Evropě neustále zhoršuje a řešení sice existuje, ale evropští politici o něj nestojí. „Evropané stále sní o životě v krásném světě, kde vše je možné,“ varoval před neochotou řešit problémy prezident.
Pro Klause je nepřijatelná i skutečnost, kdy Evropská unie kontroluje státní rozpočty jednotlivých zemí. A to i přesto, že Maastrichtské kritérium tříprocentního deficitu nepovažuje za příliš vysoké, naopak si myslí, že deficit by měl dosahovat nižších hodnot.
Řešení problémů Evropské unie podle Václava Klause rozhodně nespočívá v užší integraci evropských zemí. Naopak tragickou chybou bylo zavedení monetární unie ve chvíli, kdy na tento krok ještě evropské země nebyly připraveny. Řešením by pak byla zásadní změna paradigmatu myšlení a chování.
Šetření versus ekonomický růst
Prezident Klaus považuje řešení současné krize pouhým šetřením za nemožné. Vzhledem k tomu, že se evropské země zadlužovaly i v lepších dobách, vidí řešení spíše v ekonomickém růstu. Šetření je v některých zemích, jako například ve Španělsku, nevyhnutelné. Zároveň v Evropě existují i země, například Německo, kde je možná fiskální expanze a ke zlepšení situace může přispět i Evropská banka.
Na dotaz, zda je eurozóna i celá Evropská unie neefektivní a musí být kompletně reformována, odpověděl Václav Klaus, že celá myšlenka Evropské unie vyžaduje radikální reformu. Klaus přirovnal současnou situaci v Evropě ke stavu v Československu před dvaceti lety, kdy částečné reformy již nejsou řešením a je třeba udělat radikální strukturální změny, což se ale v současnosti v Evropě neděje, uzavřel prezident.