Radikalizace Řecka se může přelít do dalších zemí

Londýn – „Situace Řecka je extrémní, ale nelze vyloučit, že se radikalizace přelije do dalších zemí,“ reagoval hlavní komentátor Financial Times (FT) Gideon Rachman na ekonomicko-politickou situaci Řecka, potažmo celé Evropské unie. Podle jeho slov je šance Řecka na opuštění eurozóny padesát na padesát. V rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) také řekl, že nový francouzský prezident Francois Hollande nemůže splnit sliby, se kterými vyhrál nedávné prezidentské volby.

„Sedmdesát procent Řeků chce euro a Angela Merkelová naposledy před měsícem řekla, že řecký odchod (z eurozóny) by byl katastrofou,“ říká Rachman a dodává, že není třeba být tak absolutní v tvrzení, že Řecko eurozónu opustí. Nicméně situace Řecka je složitá a podle Rachmana bude potřeba vynaložit velké úsilí, aby se Řecko v eurozóně udrželo. 

Možný odchod Řecka z eurozóny vidí komentátor FT v problému sestavení nové řecké vlády. „Když nedokážou zformovat vládu, neprosadí další reformy jako podmínku zahraniční pomoci, Mezinárodní měnový fond odmítne poslat další splátku půjčky, EU to také odmítne,“ popisuje možný sled událostí Rachman. Kdyby se tak opravdu stalo, situace Řecka by byla pravděpodobně neudržitelná.

Být mimo eurozónu a opustit ji je velký rozdíl

Opustit eurozónu je velice těžké a dopady na ekonomiku mohou být velice negativní. Prvním z mnoha problémů je například přepočítání státního dluhu. Dalším je pak případný útok na banky, kterého se prý Řekové obávají ze všeho nejvíce. Řecká vláda nebo každý Řek bude chtít přesunout své peníze do Německa nebo jinam do bezpečnějších zemí. Neznáme dopady případného kolapsu řeckých bank, neznáme efekt dopadu na zbytek Evropy, nevíme, co udělá státní dluh a jak bude vypadat nákaza, popisuje Rachman. 

V případě černého scénáře, kdy euro padne a eurozóna se postupně významně zmenší na jádro, bude prý důležité zachovat co nejvíce z EU, která funguje dobře – volný pohyb osob, Schengen a volný trh.

Hollande nemůže splnit sliby, se kterými vyhrál volby

Rachman je toho názoru, že protiúsporná rétorika nově zvoleného francouzského prezidenta Francoise Hollanda bude velmi těžko aplikovat v realitě. Jedna věc je napětí s německým vedením a dále to, že Hollande nemá fiskální prostor. Říká, že chce vyrovnaný rozpočet do roku 2017. Kdyby se mu to povedlo, tak by to byl skoro zázrak. Francie neměla vyrovnaný rozpočet od roku 1974, konstatuje Rachman.

V případě, že Hollande nebude schopen splnit své sliby, a pokud se stav francouzské ekonomiky zhorší, může se francouzská společnost více radikalizovat. Sitauce v Řecku je však podle Rachmana trošku odlišná, neboť do stavu, v jakém je, se dostalo po drsné ekonomické krizi, která smrštila tamní ekonomiku o dvacet procent.