Praha - Vláda Petra Nečase (ODS) schválila návrh na regulaci anonymních akcií tím, že je firmy budou muset zapsat do centrálního depozitáře nebo uložit v listinné podobě u bank. Obě varianty podle předkladatele návrhu ministerstva spravedlnosti zajistí možnost identifikovat vlastníka. Toho pak budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.
Vláda chce skoncovat s anonymními akciemi
V současné době si mohou společnosti vybrat, zda chtějí vydat své akcie na jméno či anonymně na majitele. Podle ministerstva spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) toho však lze využít například k praní špinavých peněz. Akcie by proto podle návrhu, který dnes schválila vláda, měly firmy buď zaknihovat - tedy zapsat do registru vedeného burzou cenných papírů, nebo imobilizovat - tedy uložit u finančních ústavů. Pokud tak neučiní do konce roku 2013, trasformují se k 1. lednu 2014 jejich anonymní akcie na akcie na jméno ze zákona.
„Jedná se o nový samostatný zákon. Vláda k tomuto problému přistoupila zodpovědně na rozdíl od některých populistických snah pouze navrhnout zákaz těchto akcií,“ uvedl po jednání vlády Pospíšil. Inspiraci pro vytvoření předlohy podle něj jeho resort hledal v zahraničí - konkrétně v Rakousku, Německu a Švýcarsku.
Důvodová správa ministerstva spravedlnosti
„Listinné akcie na majitele mohou být prostředkem, který umožňuje snadné, nízkonákladové a v podstatě neodhalitelné provádění korupčních jednání.“
GALERIE
videogallery_233249
Zrušení anonymních akcií není samospasitelné
„Zrušení anonymních akcií je krok důležitý, ale určitě v boji s korupcí ne tak zásadní, jak se někdy prezentuje. Neřeší totiž možnosti, které komplikované vlastnické struktury firem skýtají,“ upozornila vicepremiérka Karolína Peake. Za stejně důležitou považuje dohodu, že spolu s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem spravedlnosti do konce roku připraví další návrh opatření na rozkrývání vlastnické struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky.
Také podle právníka Pavla Dudáka není zrušení anonymních akcií samospasitelné. „Jde spíše jen o další z řady dílčích a v konečném důsledku ne příliš účinných komplikací pro korupční jednání než skutečné řešení a zvýšení transparentnosti. Nadále existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt. Typicky například založením české společnosti, jejímž jediným akcionářem bude zahraniční společnost se sídlem v zemi, kde akcie na majitele povoleny jsou a budou,“ popsal Dudák. Další možností je správa akcií vlastním jménem na cizí účet nebo založení společnosti s nastrčenými bílými koňmi.
Ani v případě, že Peake prosadí povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu při zájmu o veřejnou zakázku, nebude podle Dudáka věc ošetřena dokonale. „Bylo by obtížné zamezit řetězení zahraničních anonymních společností. A požadovat rozkrytí vlastnické struktury, například až do desátého kolene, by byl problém i pro samotné hodnotící komise,“ uvedl.
Změn se zřejmě dočkají i listinné akcie
Přísněji chce ministerstvo spravedlnosti postupovat nejen proti anonymním akciím, upravit chce ale také zákon týkající se vlastnictví listinných akcií na jméno. Nyní jsou totiž akcionáři zapsáni pouze v seznamu vedeném společností. Seznam pak nemusí být vždy důvěryhodný. Úřad proto navrhuje zavést pro vlastníky těchto akcií povinnost nechat si posílat dividendy na bankovní účet v Evropské unii nebo v některém státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Zákonodárci bojují proti anonymním akciím delší dobu. V roce 2010 omezili přístup firem s akciemi na majitele k veřejným zakázkám. Tato úprava však narazila u právníků i u Evropské komise. Aby se Česko vyhnulo sankcím z Bruselu, omezení rychle zrušilo.