Atény - Řecko dokáže přežívat jen se zahraniční pomocí. Sáhne si ale pouze na její třetinu. Zbytek padne na úroky z gigantického řeckého dluhu. Na řecké účty po částech přichází 130 miliard eur. Peníze se tam ale neohřejí ani tři dny a dvě třetiny míří zpět Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské unii a centrální bance, kterým Řecko dluží tři čtvrtiny ze svého 200miliardového dluhu.
Většina peněz z půjčky Řecku padne na úroky
„Skutečně velká část pomoci jde do Řecka jenom proto, aby Řekové byli schopni splácet nebo refinancovat stávající dluh a platit z něho úroky,“ informoval Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
V případě, že parlamentní volby vyhrají politici, kteří s Evropou přestanou spolupracovat, bude země muset z eurozóny ven a věřitelé přijdou o půjčené peníze i úroky. „Vystoupení Řecka z eurozóny v tuto chvíli není výhodné jak pro Řeky, tak pro zbytek eurozóny. Nelze vyloučit, že se tak stane, protože narážíme na politické mantinely toho, co je možné v demokratické společnosti, jako je Řecko, vysvětlit voličům,“ dodal Bureš.
Většina peněz z pomoci pro Řecko padne na úroky (zdroj: ČT24)
Řecká situace bude svízelná, ať už volby vyhraje radikální levice nebo strany radikálního proudu. Tak jako tak nebude lehké dodržovat cestovní mapu, kterou dohodl předchozí kabinet s MMF a EU. „Politické strany hlavního proudu budou chtít nějakým způsobem změnit dohodnuté podmínky a v tuto chvíli z té druhé strany především z Německa, ale i z Francie a i MMF zaznívá poměrně jasné ne. Takže situace v každém případě bude hodně napínavá,“ myslí si Bureš.
Vybírá se jen z méně špatné varianty
Pokud Řecko nebude chtít dál spolupracovat s MMF a EU, není moc dalších cest než cesta ven z eurozóny. Řecku dojdou někdy koncem června peníze, a pokud bude chtít dál vyplácet peníze důchodcům a státním úředníkům, tak si velice brzo bude muset začít tisknout peníze samo. V takovém případě trojka, která je majoritním držitelem Řecka, by na tom byla bita nejvíce.
Ovšem ve chvíli, kdy by Řecko vystoupilo z eurozóny a ztratilo nárok na veškerou tuto zahraniční pomoc, tak by si samo na sebe upletlo ještě tvrdší bič, protože by bylo dotlačeno k okamžitému vyrovnání hospodaření.
„Pokud Řecko přestane spolupracovat, zůstane izolované po mnoho let. Nebudeme mít potraviny, léky, benzin a sociální systém se úplně rozpadne,“ uvedl Antonis Samaras, předseda Nové demokracie. Tamní ekonomika by se sesypala jako domeček z karet. O svém osudu Řekové rozhodnou v parlamentních volbách 17. června.
Vydáno pod