Praha - Lidé s handicapem jsou stejně kvalitní zaměstnanci jako ti zdraví, zjišťuje stále více firem. Přispěla k tomu ekonomická krize a změny zákonů. Společnosti zaměstnávají každým rokem větší počty zdravotně postižených a mají z toho daňové i jiné výhody.
Firmy si postupně zvykají zaměstnávat zdravotně postižené
„Rozhodně to není jednoduché. S postižením musíte dokazovat třikrát tolik, co zdravý člověk, že na to máte. Musíte dokázat lidem, že i když máte handicap, tak jste stejně pořád dál člověk,“ říká specialista služeb klientům VZP David Drahonínský, 30letý olympijský vítěz v lukostřelbě. David je od šestnácti let na invalidním vozíku, protože jako náměsíčný vypadl ve spánku ze třetího patra z balkónu a probudil se až v nemocnici - ochrnutý od ramen až po špičky prstů.
Naproti tomu 24letá Tereza Moravová má od dětství problémy se zrakem. V poslední době se její problém tak zhoršil, že nevidí skoro vůbec a už si třeba bez pomoci nezajde na nákup. „Když jsem byla mladší, tak jsem si i něco přečetla, šlo to docela normálně. Ale v posledních dvou letech se to zhoršilo a opravdu už musím mít speciální pomůcky,“ vysvětluje studentka Tereza.
Finační výhody za handicapované pracovníky zaměstnavatele lákají
David a Tereza jsou mladí, vysokoškolsky vzdělaní a ambiciózní. Nechtějí lítost ani úlevy, ale normální život a dobrou práci. Oba dostali od ledna šanci na běžném pracovním trhu. Nahrála jim paradoxně ekonomická krize. Firmy totiž také kvůli finančním výhodám zaměstnávají stále více zdravotně postižených.
Zaměstnávání zdravotně postižených
„Brigádnickou pozici jsem hledala minimálně rok a půl. Studuju magisterský obor andragogika a personální řízení. A k tomu si dodělávám druhého bakaláře, což je speciální pedagogika. Před dvěma měsíci jsem dostala možnost přivydělat si při škole. Je to formou brigády, v podstatě jde o zpracovávání dat a práci s internetem,“ uvádí Tereza Moravová.
David Hlinka, ředitel projektu Vášmajetek.cz
„Když jsem říkal, že budeme zaměstnávat osoby zrakové postižené až slepé, tak se na mě kolegové dívali, že jsem se zbláznil. Protože sbíráme data z internetu, sbíráme fotografie a sbíráme mapy. A pak mi paní ředitelka z nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením říkala, že to je v pohodě, oni mají programy a jsou naučení a umí sbírat data, i přesto, že na ně nevidí. Tak jsme to vyzkoušeli a skutečně to jde.“
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna zaměstnala v pražské centrále od ledna i Davida Drahonínského, který pracuje v oddělení marketingu. „Pracuji tady na částečný úvazek, protože mi to tak vyhovuje. Střílím z luku, reprezentuji Českou republiku a chystám se v září na olympiádu, takže musím trénovat,“ dodává Drahonínský.
„Když si promítnu červen loňského roku a nyní konec května letošního roku, tak je diametrální rozdíl mezi počtem firem, které nás kontaktují a mají zájem zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. V loňském roce, jestli nás oslovilo pět až šest firem z běžného trhu práce, tak to bylo moc. V letošním roce je množství firem, které nás poptávají týdně, 20 až 40,“ dokládá zájem firem i ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) Hana Potměšilová.
Ekonomika + (zdroj: ČT24)
Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP
„Běžná firma má možnost získat nárokový příspěvek 48 tisíc korun ročně na náklady, a firma může nemalou měrou ušetřit a zvednout i cenu své práce. Ale může ušetřit i v tom, že neplatí odvody státu. Odvody státu jsou v řádech desítek tisíc za nezaměstnání člověka se zdravotním postižením.“
V Česku má povinnost zaměstnávat zdravotně postižené každá firma nad 25 zaměstnanců. Jejich podíl v kolektivu musí být alespoň čtyři procenta. Pokud to firma nesplní, zaplatí státu tučnou pokutu. Například firma s padesáti zaměstnanci by měla mít alespoň dva zdravotně postižené. Pokud je nezaměstnaná, musí zaplatit 118 tisíc korun za rok. Pokud má firma třeba tisícovku pracujících, měla by mít 40 zdravotně postižených. Pokuta za nesplnění kvóty je za rok více než dva miliony korun. Zdravotně postižené ale zatím zaměstnává jen asi polovina firem, ostatní se vykupují.
„Česká republika a Slovensko jsou poslední dvě země v Evropské unii, kde se zaměstnavatel může vykoupit za to, že nezaměstnává tzv. náhradním plněním. Toto velmi rychle skončí, a to v horizontu několika málo let,“ doplňuje Potměšilová.