Praha - Sněmovna po řadě odkladů schválila budoucí vytvoření nového záchranného fondu eurozóny, tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má nahradit současný záchranný fond eurozóny EFSF. Opozicí ovládaný Senát už vládní návrh, který doplňuje lisabonskou smlouvu, podpořil před půldruhým měsícem. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) připomněl, že Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Případné začlenění ČR do fondu by totiž bylo předmětem samostatné smlouvy.
Poslanci posvětili vznik ESM - záchranného fondu eurozóny
Ministr Schwarzenberg také zdůraznil, že fond „přispěje k uklidnění situace na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad i na Českou republiku“.
K přijetí byla třeba ústavní většina zákonodárců. Proti souhlasu s fondem se postavili zástupci dříve vládních Věcí veřejných. Varovali, že by se přijetím Česko do budoucna zavázalo k mnohamiliardovým výdajům. Premiér Petr Nečas (ODS) to označil za „absolutní nesmysl“. Souhlas sněmovny podle něj nyní znamená pouze vytvoření právního rámce pro existenci a fungování ESM. Nečas také doplnil, že podpoření fondu nijak ČR k zavedení eura nepřiblíží.
ESM by měl být spuštěn v červenci
ESM, neboli euroval, je trvalý program záchranného fondu Evropské unie, který má nahradit dočasný plán 17 členů eurozóny. ESM začne platit okamžikem, kdy jej ratifikují členské země reprezentující 90 procent závazného kapitálu, což se očekává v červenci letošního roku. Na jeho zavedení se před rokem dohodla Evropská rada. Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,6 bilionu korun).
Mechanismus ESM bude z celkové úvěrové kapacity 500 miliard eur schopen zpočátku půjčit asi 200 miliard. Do poloviny příštího roku se částka k půjčení zvýší na zhruba 400 miliard eur a do té doby bude možné současně využít asi 240 miliard eur, které zbyly v Evropském fondu finanční stability (EFSF). Ten vznikl v roce 2010 s tím, že fungovat bude jen tři roky. Oba záchranné fondy nakonec budou do poloviny příštího roku existovat vedle sebe.
Jak napsal britský týdeník The Economist, ESM má několik výhod oproti EFSF. Skutečnost, že je ustaven smlouvou, mu dává vyšší právní sílu a to, že bude disponovat vlastním kapitálem, spíše než spoléhat na podmíněné garance, mu navíc přidává na kredibilitě.
Mezinárodní měnový fond
Evropská obdoba MMF?
ESM lze také vnímat jako evropskou obdobu Mezinárodního měnového fondu, uvedl slovenský The Slovak Spectator. Obhájci fondu podle listu zdůrazňují, že ESM je vyjádřením evropské solidarity - jednoho z pilířů EU.
„Nejedná se ani o všelék, ani o náhradu za nezbytnou konsolidaci veřejných financí a zdravou dlouhodobou hospodářskou politiku,“ řekl v rozhovoru pro anglicky psaný slovenský týdeník vedoucí analytik Volksbank Vladimír Vaňo. „Tak jako v případě MMF, použití této záchranné sítě je spojeno s tvrdými restriktivními opatřeními a de facto dočasnou ztrátou podstatné části národní suverenity v oblasti řízení veřejných rozpočtů.“
Euro
Plná palebná síla až v roce 2014
Plné kapacity půl bilionu eur ESM dosáhne až v roce 2014. Logicky se tak nabízí otázka, zda takto konstruovaná „protipožární zeď“ (angl. firewall) bude stačit na to, aby přesvědčila finanční trhy, že eurozóna má své finance pod kontrolou a do jejích členských zemí lze bezpečně investovat. Záležet bude i na postoji mimoevropských zemí, které mají poskytnout další peníze Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Na něj eurozóna hodně spoléhá, protože část pomoci eurozóně půjde právě z peněz MMF.
Na velikost eurovalu, jak se finanční rezervě pro zadlužené země eurozóny někdy říká, je možné nahlížet i z jiného úhlu. K částce 500 miliard eur, která bude tvořit nový záchranný fond, se dá připočítat asi 300 miliard eur, které už bylo na pomoc zmíněným třem zemím eurozóny nutné vynaložit. Ne všechny peníze na pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku šly totiž z EFSF. Pak by celková velikost eurovalu činila kolem 800 miliard eur.
Kritici: ESM omezuje ekonomickou suverenitu menších členských států
Mnozí komentátoři se shodují, že vznik ESM znamená další krok k evropské fiskální unii, řízené společnými rozpočtovými pravidly. Kritici navíc upozorňují, že ESM značně omezuje ekonomickou suverenitu svých členských států bez parlamentního vlivu na jeho řízení a členům ESM dává bezprecedentní imunitu vůči prakticky všem typům stíhání za přestupky, kterých se mohou dopustit.
„Představte si, že podepíšete bianko směnku, do které kdokoli může vepsat libovolnou částku. A teď si představte, že jich podepíšete do zásoby celý štos a věnujete je někomu cizímu. Dobrý pocit?“ argumentuje ekonom Pavel Kohout. Podle něj v Evropě vzniká organizace, jež je nad zákonem a která má vůči členským zemím podobné pravomoci, jaké má soukromý exekutor vůči svým obětem.
Evropská unie
Podle poslance Národní rady Slovenské republiky Jozefa Kollára ze strany Sloboda a solidarita navíc z peněz, které členské státy odevzdají takzvaně k záchraně krachujících zemí eurozóny, samotné státy dostanou jen minimum. Řecko prý dokonce obdrželo pouhá čtyři procenta, zbývajících devadesát šest spolkly francouzské a německé banky.
„Lze ESM odmítnout, a přitom zůstat proevropský. Evropský stabilizační mechanismus má pro Českou republiku určité rizikové faktory. Věci veřejné ESM nepodpoří,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová na květnové schůzi sněmovny.
Petr Nečas, premiér (ODS):
„Neschválení této změny Lisabonské smlouvy neznamená, že zachráníme Českou republiku před nějakými finančními nároky. Ani omylem. Znamená to, že pouze hodíme ne klacek, ale celý snop klacků pod nohy našim partnerům v eurozóně.“
V květnu rovněž premiér Petr Nečas (ODS) vyvracel obavy, že souhlas s dohodou o vytvoření ESM bude pro ČR znamenat přijetí nějakých finančních závazků. Debatu o těchto závazcích „budou vést naši následníci za osm, deset let, pokud možná, ve chvíli, kdy se bude přistupovat k eurozóně,“ uvedl Nečas. Čeští vládní politici se zatím vyhýbali stanovení konkrétního časového horizontu pro nahrazení koruny eurem.
Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09):
„My hlasujeme o tom, co se nás bude týkat jedině v okamžiku, kdy vstoupíme do eurozóny a přijmeme euro. Což není aktualita několika příštích let, rozhodně ne za doby mandátu této vlády. Kdyby se to týkalo nás, tak by to aktuálně znamenalo zaplatit asi 40 miliard v hotových prostředcích a k tomu zhruba 100 miliard garantovat, že bychom ještě doplatili. Ale znamená to také tedy jistotu, že když se ocitnu v nouzi, že když se ocitnu ve velkých problémech, tak z Evropského stabilizačního mechanismu je mi pomoženo.“
GALERIE
videogallery_234864