Česká ekonomika v 1. čtvrtletí propadla méně

Praha - Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Úroveň HDP byla v prvním čtvrtletí ovlivněna mimořádným poklesem objemu daní z produktů, zejména spotřební daně z tabákových produktů a daně z přidané hodnoty (DPH). Výrazný meziroční pokles úhrnu daní z produktů o 5 procent měl negativní vliv na HDP v rozsahu 0,5 procentního bodu. Pokles ekonomiky za 1. čtvrtletí podle ekonomů povede i k tomu, že ČNB zřejmě sníží již v červnu úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazby by tak klesla na historicky nejnižší hodnotu 0,5 procenta.

Dnešní data jsou zpřesněním odhadu Českého statistického úřadu z 15. května. Ten hlásil procentní propad HDP. Úřad odhad upřesnil s využitím později získaných informací z administrativních a částečně i statistických zdrojů o tvorbě odvětvově členěné přidané hodnoty, o výdajích na konečnou spotřebu a tvorbu kapitálu a o vývoji zahraničního obchodu. „Pokud bychom uvažovali, že česká ekonomika vymaže ve druhém čtvrtletí velkou část poklesu z prvního čtvrtletí, který byl způsoben pouze dočasnými faktory, česká ekonomika by měla letos v průměru poklesnout okolo 0,5 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop.   

Navzdory mimořádným vlivům považuje řídící partner PwC v ČR Jiří Moser výsledek české ekonomiky v prvním čtvrtletí za relativně dobrý. „Pro české hospodářství očekáváme za celý letošní rok 'kladnou nulu',“ uvedl.

Vývoj HDP v ČR v prvním čtvrtletí roku 2012
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Ačkoliv statistici svůj odhad mírně vylepšili, není podle analytika Next Finance Martina Prokopa důvod skákat radostí. Podle jeho slov patří Česko stále k nejrychleji klesajícím ekonomikám v Evropě. Podobně to komentuje i hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík: „Propad českého HDP v prvním čtvrtletí je jeden z největších v Evropě a zejména kontrastuje se stále ještě poměrně svižným růstem na Slovensku a v Polsku.“

Martin Prokop, analytik Next Finance

„Nová data potvrzují to, co jsme si mohli zatím jenom domýšlet. Problémem je domácí poptávka. Každý šetří, co to jenom jde. Složky domácí poptávky vykazují vysoký pokles. Především domácnosti šetří více a více. Spotřeba domácností na meziroční bázi poklesla o 2,9 %. To je dáno především zvyšováním nepřímých daní. Ty se následně podepisují na vysokém růstu spotřebitelských cen, jejichž růst je větší než růst mezd. A jestliže klesají reálné mzdy, domácnosti se musí uskromnit.“  

Pokles spotřeby domácností byl výraznější, i než očekávala Česká národní banka. Také meziroční růst fixních investic znatelně zaostal za prognózou ČNB, přičemž pokles stavu zásob byl rovněž o něco výraznější, než ČNB předpovídala. Celková hrubá tvorba kapitálu meziročně propadla, centrální banka očekávala stagnaci. „Dopad uvedených odchylek byl zmírněn vyšším než očekávaným kladným příspěvkem meziroční změny čistého vývozu k vývoji ekonomické aktivity,“ uvedl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub. Meziroční snížení spotřeby vlády ovlivněné konsolidací veřejných rozpočtů bylo ve srovnání s očekáváním ČNB menší. 

Příspěvky na straně nabídky byly výrazně diferencované

Příspěvky jednotlivých odvětví k vývoji nabídky a celkové hrubé přidané hodnoty (HPH) byly výrazně diferencované. Meziročně HPH klesla o 0,2 procenta. Nejvyšší poklesy, shodně o více než sedm procent, postihly stejně jako dříve stavebnictví a nově také finanční sektor, a v něm hlavně oblast pojišťovnictví. Snížení HPH zaznamenala i odvětví prodej a opravy motorových vozidel, maloobchod a výroba elektrických a optických přístrojů.

Podle Prokopa má na výrazném poklesu investic podíl i stát, který svou hospodářskou politikou nepodporuje investice. „Samotný stát vytváří velice nejasné podmínky pro podnikání. K tomu stačí neustálé handrkování ohledně nastavení sazeb DPH. To výraznou měrou ztěžuje plánování. Kdo by potom chtěl za těchto podmínek v České republice investovat,“ komentuje Prokop.

Martin Prokop, analytik Next Finance

„Hlubšímu propadu české ekonomiky zabránil zahraniční obchod. Ten ale sám na všechno nestačí. Při neustále rostoucích daních nemůžeme počítat s tím, že by se domácí poptávka v brzké době vzpamatovala.“

Naopak dynamicky se vyvíjel již standardně zpracovatelský průmysl růstem o 2,7 procenta a v jeho rámci zejména odvětví výroba strojů a zařízení, dřevařský a papírenský průmysl a výroba nábytku.   

Ve srovnání se 4. čtvrtletím loňského roku vzrostla HPH o 0,2 procenta. Přispěla k tomu zejména rostoucí výkonnost odvětví služeb a částečně i průmysl, jehož přínos však má klesající tendenci.

Rozhovor s analytikem PwC Zdeňkem Hrdličkou (zdroj: ČT24)