Jak napsal deník, společnost E.ON vyčíslila škody na nejméně osm miliard eur. Tuto sumu agentuře Reuters potvrdil i mluvčí firmy. V podobném rozsahu se pohybují nároky koncernu RWE, který se podle FAZ chystá na ústavní soud obrátit ještě tento měsíc.
K postupu konkurentů se prý chce připojit rovněž švédský Vattenfall, který doposud mluvil jen o žalobě na německý stát před rozhodčím soudem Světové banky v USA kvůli zmařeným investicím.
Spolková vláda si podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše zatím nepřipouští žádné pochybnosti, její mluvčí se nechal slyšet, že jednání Berlína při urychleném odstoupení od jádra bylo právně zcela neprůstřelné. Německo v každém případě nyní stojí na začátku dlouhé kauzy.
Došlo k porušení německé ústavy?
Nejprve musí ústavní soudci potvrdit, že rozhodnutím vlády kancléřky Angely Merkelové byla skutečně porušena německá ústava. To by mohlo trvat i dva roky. Příslušný senát ústavního soudu plánuje podle FAZ tento týden zaslat stížnost společnosti E.ON spolkovému kabinetu, Spolkovému sněmu a dalším 63 institucím, aby k ní zaujaly stanovisko. Podle pozorovatelů to dokazuje, že nejvyšší soudní instance v zemi bere stížnost provozovatele velmi vážně, uvedl FAZ.
Vláda kancléřky Merkelové rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren v Německu v reakci na loňskou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima. Nejstarší německé jaderné provozy byly utlumeny okamžitě, zbývající budou postupně odstavovány od roku 2015. Berlín plánuje jádro nahradit větším využíváním elektráren na fosilní paliva a obnovitelných zdrojů energie.