Madrid - Velké dluhy neřeší jen Řecko, ale aktuálně taky řada dalších zemí na jihu Evropy včetně Španělska. Jeho kolaps by pro unii znamenal daleko větší ránu než pád Řecka. „Pokud bude tahle politika pokračovat, půjdeme v řeckých stopách, ať se říká cokoliv. To, co tvrdí místní vláda, že Španělsko není Řecko, to je očividná pravda. Žádná země není stejná jako jiná, všude jsou rozdíly. Ale tímhle jsme zasaženi úplně stejně,“ řekl o současné situaci ve Španělsku ekonom Jorge Fonseca z Universidad Complutense.
Krize ve Španělsku nekončí, trápí banky i obyvatele
Politika pravicové vlády, která zemi vládne od loňského listopadu, má do popularity daleko. Přísné škrty postihly skoro všechny oblasti. Na severu země v provincii Asturias na to doplatily i některé doly, které musely zavřít. Horníci vyhlásili stávku, která místy připomíná spíš partyzánskou válku.
„Nová španělská vláda reformovala pracovní trh, to byl hluboký a statečný zásah. Přijala zákon finanční stability, aby omezila výdaje regionů a radnic, a schválila finanční reformu. Dokonce požádala o stomiliardovou záchranu pro španělský finanční systém,“ chválí kabinet profesor ekonomie Juan Carlos Martínez-Lázaro.
Španělsko je kvůli poklesu ekonomiky, problémům bankovního sektoru a dluhům, který hromadí jeho autonomní oblasti, ohroženo dluhovou krizí. Objevují se obavy, že země bude nucena požádat o zahraniční finanční pomoc, jako to už učinily Řecko, Irsko a Portugalsko.
Jenže většina Španělů si myslí něco jiného. Tuší, že půjčku budou splácet ze svých daní a do toho se jim ve chvíli, kdy víc než čtvrtina z nich nemá práci, nechce. Už teď řada z nich přišla o všechno a skončila na ulici. „Politici stojí za h… Jediné, co nám zbývá, je fotbal. Krize je zatraceně v háji. Ale tak to prostě je,“ stěžoval si jeden z fotbalových fanoušků v Madridu.
Mladí Španělé často řeší situaci tak, že si hledají práci v zahraničí. Už ne jako stavební dělníci, často mají v kapse univerzitní diplomy, zároveň ale prázdné profesní životopisy. A krize si vybírá i oběti, podle některých odhadů od jejího začátku stoupl počet sebevražd v zemi až trojnásobně.
GALERIE
videogallery_000182499
Internet je tak zaplavený prosbami mladých Španělů o pomoc při hledání práce v silném Německu. Vznikají dokonce specializované agentury, které pro ně za několik set eur a první německou výplatu tipují to správné místo. „Pravdou je, že stejně v krátkodobém horizontu nic nenajdou. A to ve výsledku znamená, že práci nezískají ani ti, kdo mají vysokou kvalifikaci, ani ti s nízkou,“ konstatuje ekonom Jorge Fonseca.
Aby se oběti nerekrutovaly i z řad španělských bank, požádala vláda minulý víkend Evropskou unii o stomiliardovou pomoc. Podíl nesplácených úvěrů u španělských bank vzrostl v dubnu na 8,72 procenta celkové hodnoty jejich úvěrových portfolií z březnových 8,37 procenta, dostal se tak na nejvyšší úroveň od dubna 1994. Nesplácené úvěry španělským bankám rostou od roku 2008, kdy praskla realitní bublina, nafukovaná silným přílivem levných úvěrů do čím dál nadhodnocenějších nemovitostí. Bankovní sektor země se kvůli nesplácení úvěrů do realit dostal do těžké krize, a právě proto pro něj vláda požádala eurozónu o finanční pomoc.