Nikósie - Kypr by v rámci své záchrany mohl požádat o šest až deset miliard eur (v přepočtu 155 až 258 miliard korun). Jedná se o částku, která se rovná polovině hrubého domácího produktu země. Kyperská vláda v pondělí oznámila, že se rozhodla požádat Evropskou unii o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů, aby ochránila svůj finanční sektor. Částku však nezveřejnila. Eurozóna žádosti země pravděpodobně vyhoví.
Kypr by si mohl říct až o 250 miliard korun, eurozóna zřejmě vyhoví
Podle zdrojů z eurozóny bude zřejmě Kypr potřebovat spíše deset miliard eur. „Přesné číslo nebylo ještě stanoveno. Mělo by to být šest miliard pro státní finance a dvě miliardy pro banky, ale to je optimistické, mnohem pravděpodobnější je sedm a tři - celkem až deset miliard eur,“ uvedl nejmenovaný zdroj.
Kyperský bankovní sektor byl ve velké míře napojen na problémové Řecko a těžce ho postihly odpisy řeckého dluhu. Do konce tohoto měsíce bude země potřebovat 1,8 miliardy eur, tedy zhruba deset procent HDP, na rekapitalizaci druhé největší banky v zemi. Podle ministra financí Vasose Siarlise by případná pomoc mohla být mnohem komplexnější.
Podle informací místních médií požádá země o šest až deset miliard eur. To je pro zemi obrovská částka. Kyperská ekonomika je s hodnotou 17,3 miliardy eur třetí nejmenší ekonomikou eurozóny za Maltou a Estonskem. Kypr je pátou zemí eurozóny, která si o pomoc řekla.
Kypr se nebrání půjčce z Číny nebo Ruska
Současně vede Kypr jednání o půjčce z Číny nebo Ruska a mluvčí vlády potvrdil, že tato jednání nadále pokračují. Rusko minulý týden naznačilo, že je připraveno poskytnout Kypru úvěr až 4,5 miliardy eur. Kypr si zajistil půjčku 2,5 miliardy eur z Ruska již loni. Pro Kypr jsou již více než rok zavřené finanční trhy. Výnos desetiletých dluhopisů v úterý stoupl na více než 16 procent.
Kypr uvažuje o půjčce z Ruska nebo Číny kvůli tomu, že pomoc od EU je provázena přísnými podmínkami. Kyperští politici se bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's mezitím v pondělí pozdě večer snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti 28 bank ve Španělsku – další zemi, která o pomoc požádala. Důvodem snížení ratingu jsou podle Moody's především vysoké náklady španělské vlády na půjčky. Ty se minulý týden kvůli nedůvěře investorů vyšplhaly nad sedm procent.
Eurozóna Kypru zřejmě vyhoví (zdroj: ČT24)