Italové si utáhnou opasky, vláda schválila tříletý úsporný plán

Řím – Italská vláda dala zelenou plánu na úsporu 26 miliard eur (665 miliard Kč) během tří let. Vláda ve svém plánu počítá například s poklesem celkového počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru o deset procent. Počet pracovníků ve vedoucích funkcích by se měl snížit dokonce o dvacet procent. Italský premiér Mario Monti uvedl, že plán odvrátí minimálně do června příštího roku potřebu zvyšovat daně. Dodal, že cílem opatření je „snížit nadměrné výdaje, aniž by to ovlivnilo kvalitu služeb“.

Italský vládní plán počítá v letošním roce s úsporou 4,5 miliardy eur. V příštím roce by úspora měla stoupnout na 10,5 miliardy eur a v roce 2014 na 11 miliard eur. Plán zahrnuje rovněž snižování mezd, lepší využívání vládních budov a zredukování počtu regionů a provincií. Vláda také hodlá o polovinu snížit používání státních automobilů. 

Podle spolupracovnice ČT Vědunky Lunardi ale z původně dost jasně definovaných plánů vlády Maria Montiho, zbylo poněkud málo. „Původně bylo v plánu ušetřit na státních výdajích, aby vláda nebyla nucena zvýšit o dvě procenta DPH už letos na podzim. Monti se ale necítí na to, aby nějaké opatření někomu vnutil, a tak v podstatě oznámil, že dá méně pěněz státní zprávě a regionům a nechá organizaci úspor na nich,“ říká Lunardi s tím, že výsledek je tak dalším kompromisem, který neuspokojí nikoho.

Komentář spolupracovnice ČT Vědunky Lunardi (zdroj: ČT24)

Monti ve středu po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou prohlásil, že Itálie je rozhodnuta pokračovat v reformách, jejichž cílem je snížit vysoké zadlužení. Dodal, že jeho země se v současnosti obejde bez zahraniční finanční pomoci. Merkelová pochválila rychlost, se kterou italská vláda provádí strukturální reformy. Zdůraznila, že je v německém zájmu zabránit kolapsu Itálie. „Pokud se našim sousedům v Evropě nebude dařit dobře, nebudou na tom nakonec dobře ani Němci,“ řekla.     

Angela Merkelová a Mario Monti
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Evropští představitelé minulý týden domluvili několik opatření, která mají posílit měnovou unii a snížit náklady na úvěry Španělska a Itálie. Mezi opatřeními jsou nákupy dluhopisů na sekundárním trhu prostřednictvím trvalého záchranného fondu eurozóny ESM. Proti tomu se však v pondělí postavily Finsko a Nizozemsko.   

Itálie se nyní potýká s hospodářskou recesí a vysokým veřejným dluhem, který odpovídá 120 procentům hrubého domácího produktu. Investoři se obávají, že Itálie by se mohla dostat do potíží se splácením dluhů, a požadují proto u půjček italské vládě vyšší úroky.   

Monti ve středu nicméně upozornil, že rozpočtový deficit Itálie je nízký ve srovnání s řadou dalších evropských zemí. Postěžoval si, že italské náklady na půjčky zůstávají vysoké, ačkoli země omezila výdaje a zvýšila daně. Loni činil italský schodek 3,9 procenta, zatímco rozpočtový deficit v sousedním Španělsku dosahoval 8,5 procenta. 

Vydáno pod