Atény - Do řecké metropole se vrátili zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu, aby posoudili, zda Řecko plní cíle úsporného programu. Poslední mise tzv. trojky skončila 9. července. Inspektoři tehdy konstatovali, že Atény cíle programu neplní a měly by přidat v reformním úsilí. Podobné konstatování možná přijde i tentokrát, nasvědčuje tomu alespoň dnešní prohlášení řeckého premiéra Antonise Samarase. Ten dnes přiznal, že v implementaci letošního programu nabírá zpoždění.
Do Řecka se vrátili inspektoři, odjedou opět zklamaní?
Finanční trhy soudí, že výsledek současné návštěvy zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky bude mít pro budoucnost Řecka zásadní význam. Inspektoři musí rozhodnout, zda se Řecko dál poveze na vlnách mezinárodní pomoci nebo ho zahraniční partneři nechají zbankrotovat.
Vyhlídky Řecka přitom nejsou nijak růžové. Samaras dnes přiznal, že hospodářská recese bude letos hlubší, než se čekalo. Hospodářství by mohlo propadnout o 7 procent. Doposud se ale počítalo s 5procentním poklesem HDP.
Problémy má Řecko také s prosazováním reforem. „V letos dohodnutém programu jsou jistá zpoždění a musíme je rychle dohnat,“ upozornil premiér. „Ve veřejném sektoru se stále hodně plýtvá, a to musí přestat,“ dodal. Řecko selhává v plnění cílů mimo jiné kvůli tříměsíčnímu politickému bezvládí, během kterého se lídři předních řeckých partají zoufale snažili sestavit vládu. Volby se nakonec musely opakovat. Reformy a škrty ale také nemají podporu u veřejnosti a odborů. Proto musí vláda počítat při jejich prosazování také s demonstracemi, stávkami a nepokoji. Samaras musí čelit také tlakům socialistů a dalších levicových stran, které usilují o zmírnění podmínek dohodnutého záchranného programu.
Antonis Samaras, řecký premiér
„Nejprve musíme ukázat, že naše země respektuje dohodnuté cíle. Pak se teprve budeme snažit o rozšíření programu.“
Samaras: Řecku nepomáhají ani vyjádření zahraničních politiků
Samaras před členy své strany ostře napadl ty, kteří podle jeho názoru sabotují snahu Řecka vážné finanční problémy řešit, a to zejména z řad zahraničních politiků. Ti se podle něj často nevhodně vyjadřují, což může navazovat dojem, že Řecko své potíže nezvládne. Samaras sice nikoho nejmenoval, jeho slova by se nicméně mohla týkat nedělního vyjádření německého ministra hospodářství Philippa Röslera, který prohlásil, že neočekává, že zadlužené Řecko splní požadavky mezinárodních institucí. „Říkám to otevřeně a veřejně, oni podkopávají naši národní snahu. Děláme všechno, co je v našich silách, aby se země mohla znovu sama financovat, a oni dělají všechno pro to, abychom selhali,“ zdůraznil Samaras.
Samaras neřekl, koho má na mysli, v posledních dnech se ale hodně mluví o slovech německého ministra hospodářství Philippa Röslera. Ten řekl, že neočekává, že bude Řecko schopno splnit požadavky. To prý bude znamenat, že Atény se další části finanční pomoci nedočkají.
Jenže pochybnosti o snaze Řecka dostat se z krize mají zřejmě i samotní inspektoři. „Program doposud nemohl přinést kýžené výsledky, protože nebyl implementován. Musíme nejprve vidět, že vláda plní závazky a pak teprve můžeme rozhodnout, jestli program funguje nebo jestli potřebuje poupravit,“ řekl agentuře Reuters zdroj z trojky, který si nepřál být jmenován.
Řecké euro
Za Samarasem se chystá také Barroso
Samaras se setká se zástupci trojky v pátek. První návštěvu Atén od roku 2009 ale plánuje také sám šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Cílem cesty je setkání s panem Samarasem a celkové jednání o situaci v Evropě a především v Řecku,“ uvedl Barrosův mluvčí.
Řecko si o finanční injekci řeklo svým zahraničním partnerům jako první země eurozóny už v roce 2010. Tehdy mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přikleply 110 miliard eur. To mělo Řecku pomoci překlenout období prohibitivně vysokých úroků do doby, než se bude moci vrátit na finanční trhy. Peníze ale nestačily, a tak muselo zadlužené Řecko požádat o další balík pomoci – tentokrát šlo o 130 miliard eur. Součástí balíku byl i odpis velké části řeckých dluhů. Věřitelé ovšem nyní váhají s poskytnutím další dávky pomoci, chtějí, aby Atény změnily svůj přístup k reformám.