Slovensko zavádí další daně pro banky a bohaté firmy

Bratislava - Slovenská vláda chce od září získat ze zvláštní bankovní daně dvojnásobně více než dosud. Její výběr tak bude nejvyšší v Evropské unii. Mimořádný odvod budou nově platit i ziskové firmy podnikající v regulovaných odvětvích ekonomiky, například energetické a telekomunikační společnosti. Rozhodl o tom slovenský parlament. Nové daně postihnou zejména velké firmy, které patří zahraničním vlastníkům. Koneční spotřebitelé by na zvýšení daní doplatit neměli. Banky i firmy mají totiž zakázáno tento mimořádný odvod přenést do cen a poplatků.

Zvýšení daně pro banky a zavedení zvláštní daně ve výši 4,356 procenta pro vybrané firmy s ročním hrubým ziskem alespoň tři miliony eur (zhruba 77 milionů korun) jsou první ze série opatření levicového kabinetu premiéra Roberta Fica, které mají ozdravit státní finance. Z mimořádného zdanění bank a firem, které toto rozhodnutí podle očekávání kritizovaly, hodlá stát získat 300 milionů eur ročně.  

Zdaněním vybraných sektorů ekonomiky postupuje Slovensko podobně jako Maďarsko, kde tamní jednobarevná vláda premiéra Viktora Orbána zavedla zvláštní daně na banky, telekomunikace i maloobchod.

Bankovní daň se bude platit ze všech vkladů klientů 

Samotná sazba bankovní daně, kterou letos v lednu zavedl předchozí slovenský kabinet stran pravého středu, sice zůstane na současné úrovni 0,4 procenta, banky ji ale budou od podzimu platit ze všech vkladů klientů, na rozdíl od současné praxe, kdy se platí pouze z vkladů podniků. V příštím roce chce stát díky této dani získat kolem 200 milionů eur, postupně ji ale odbourá. Podle ministerstva financí se tak stane poté, co stát vybere miliardu eur.

Peter Kažimír, ministr financí

„Jakmile bude ve fondu 500 milionů eur, daň snížíme na polovinu, tedy na 0,2 procenta. Až bude vybráno 750 milionů eur, sníží se na 0,1 procenta, kde bude tak dlouho, dokud nebudeme mít jednu miliardu eur.“

Bankovní daň sníží daň ze zisku

Očekávaný roční výnos z této bankovní daně odpovídá 29 procentům loňského čistého zisku peněžních ústavů. Skutečný dopad na banky ale má být nižší. Parlament jim totiž na jeden a půl roku odpustil platby do Fondu na ochranu vkladů, ze kterého se proplácejí vklady lidí v případě krachu komerční banky. Loni do tohoto fondu peněžní ústavy odvedly 48 milionů eur. Mimořádný odvod navíc zvýší náklady bank, což se odrazí na dani ze zisku.  

Zvláštní daň Slovensko uvalí i na firmy podnikající zejména v sektorech energetiky, telekomunikací, pojišťovnictví, farmacie, poštovních služeb, letecké dopravy a zdravotnictví. Zatímco podle původního návrhu měly platit daň ve výši 4,2 procenta z čistého zisku, poslanci nakonec sazbu daně mírně zvýšili. Daň se nakonec bude počítat z hrubého zisku přesahujícího částku tři miliony eur.

Eura
Zdroj: Vladimír Šimíček/ISIFA/SME

Koncový zákazník na to prý nedoplatí 

Banky ani firmy nebudou moci tento mimořádný odvod přenést do cen a poplatků. Centrální banka už ale upozornila, že dohlédnout na dodržování tohoto zákazu v případě komerčních bank se jí podaří jen stěží.

Ficova strana Smer-SD přesvědčivě vyhrála březnové předčasné parlamentní volby s příslibem, že více zdaní banky, nejziskovější firmy a obyvatele s nadprůměrnými příjmy. Tyto přísliby začala naplňovat po sestavení jednobarevného kabinetu, který se ve sněmovně může opřít o pohodlnou většinu.

Slovensko čekají velké změny v daních

Parlament by měl na podzim rozhodnout i o zrušení rovné daně z příjmů, sazba daně pro právnické osoby podle návrhu stoupne od příštího roku na 23 ze současných 19 procent. Pro fyzické osoby k nynější dani ve výši 19 procent přibude nová sazba 25 procent, kterou se budou zdaňovat vysoké příjmy lidí. Vláda také chystá oslabení systému spoření na důchod, ušetřené peníze hodlá použít na posílení státního penzijního systému. Počítá se také s vyššími registračními poplatky na auta s výkonnějším motorem.