Indonéská velvyslankyně: Potřebujeme Česko, i jeho stroje a turisty

Jakarta - Indonésie by mohla být dalším velkým trhem pro české exportéry, kteří ztrácí zákazníky v Evropské unii. V Jihovýchodní Asii má přitom řada českých firem, hlavně těch strojírenských, už známé jméno. Po návštěvě českého prezidenta Václava Klause na ostrovech se mluví hlavně o prodeji technologií, ale i českých IT specialistech a investicích do turistických resortů. Čechů jezdí do Indonésie čím dál víc, jen loni jich tam dovolenou strávilo už víc než sedm tisíc.

„U nás v minulosti zaznívala především jména jako Baťa nebo Škoda, a to velmi výrazně. Stále taky používáme vaše stroje v cukrovarnickém průmyslu. A některé naše firmy se nás několikrát ptaly na vozy od Tatry,“ popsala vzájemný obchod indonéská velvyslankyně v ČR Emeria Siregarová. 

„Teď je ale čas začít s něčím novým. Vidíme na vaší straně obrovský potenciál, a nejen to, Indonésie vás opravdu potřebuje. Potřebuje vaše skvělé technologie, nejen jako stroje do cukrovarnictví, ale i pro revitalizaci celého oboru, v energetice a v infrastruktuře, protože my máme přes 17 tisíc ostrovů a ne všechny mají dobré silnice a rozvody energií,“ dodala. 

Doprava v Jakartě
Zdroj: Ulet Ifansasti/ISIFA/Getty Images

Třeba město Yogyakarta, které prezident Klaus navštívil na své první zastávce, by chtělo z Čech získat IT specialisty. V Jakartě by chtěli Indonésané využít zelené technologie z Česka. „Už taky připravujeme spolupráci několika českých univerzit s univerzitami v Manadu a technologickou univerzitou v Surabaji. Půjde o spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, univerzitou v Ostravě, Pardubicích, a s Mendelovou univerzitou v Brně,“ vysvětlila Siregarová. 

Emeria Siregarová, velvyslankyně Indonésie v ČR

„V dohodě o vzájemné spolupráci se mluví mimo jiné o Bunakenu na ostrově Sulavesi, který si čeští turisté v posledních letech oblíbili. Žijí tam třeba čeští instruktoři potápění. Dá se tam ale dělat i rafting a spousta dalších vodních sportů a chodit po sopečných horách. Když jsme tam s českou delegací byli, viděli jsme, že tam třeba ještě nejsou žádné hotely, a myslím si, že třeba právě resort na tom místě by byl něco pro vaše investory.“ 

Indonésie si v roce 1997 prošla svojí vlastní krizí a potřebovala pomoc Mezinárodního měnového fondu v podobě půjčky. Teď země přislíbila MMF půjčit až miliardu dolarů, aby mohla pomoci i Evropské unii. 

Indonésie dokázala postupně od krizového roku 1997 srazit svůj státní dluh z 80 procent na 24 procent hrubého domácího produktu. „My jsme se z naší krize v devadesátých letech hluboce poučili. Naučili jsme se být houževnatější. Všechny evropské země jsou teď našimi obchodními partnery… A rozhodli jsme se, že když nám bylo pomoženo, chceme pomoci taky, aby se Evropa této krize zbavila. Naštěstí pro nás, nejsme tolik závislí na exportu,“ uvedla Siregarová. 

Indonésie má podle Siregarové dost velikou populaci, skoro čtvrt miliardy obyvatel, a domácí spotřeba je opravdu vysoká. „Proto si vlastně hospodářství dotujeme sami. Sice není úplně dobré, že se méně zaměřujeme na export, ale jak jsem už řekla, Evropa je náš důležitý obchodní partner,“ uzavřela.

Rozhovor s Emerií Siregarovou (zdroj: ČT24)
Vydáno pod