Evropská centrální banka nakupuje státní dluhopisy s přestávkami od května 2010. Snaží se tím zmírnit dluhovou krizi. Řadu Němců to ovšem znepokojuje, protože se bojí ohrožení její nezávislosti a podkopání eura inflačními tlaky.
Philipp Rösler, německý ministr hospodářství:
„Základním principem ECB musí být zachování cenové stability, nikoli financování státního dluhu. Nákupy vládních dluhopisů nemohou být trvalým řešením. Novou důvěru v eurozónu můžeme založit jen přísným zachováváním rozpočtové disciplíny a zaváděním strukturálních reforem.“
O důrazné zásahy na trhu usilují především Francie, Itálie a Španělsko. Výnosy dluhopisů dvou posledně jmenovaných zemí a zejména Španělska totiž dosáhly dlouhodobě neudržitelné úrovně, a Madridu tak hrozí, že bude muset požádat o rozsáhlou finanční pomoc.
Podle francouzských médií se vlády eurozóny v koordinaci s ECB chystají intervenovat na trzích. Zaměřit se mají právě na výnosy italských a španělských dluhopisů a využít k tomuto účelu evropských záchranných fondů EFSF a ESM. Banka je údajně ochotna se intervence zúčastnit, má však podmínku, aby vlády využily oba záchranné fondy eurozóny.
Španělé: Německu se pomáhalo po druhé světové válce
Německou obezřetnost kritizoval španělský ministr pro evropské záležitosti Inigo Méndez de Vigo. V narážce na americký Marshallův plán ministr uvedl, že Německo nesmí zapomínat na obrovskou pomoc, kterou dostalo od jiných zemí, když leželo v troskách po druhé světové válce, a vyzval Berlín, aby při řešení nynější dluhové krize jižní Evropy prokázal více politické a ekonomické solidarity. Apeloval také na ECB, aby zasáhla proti „absurdně vysokým úrokům“ španělských dluhopisů.
