Berlín - Proti zvýšené roli trvalého záchranného fondu eurozóny (ESM) a záměru Evropské centrální banky (ECB) obnovit nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny se o víkendu vyslovili někteří politici německé vládní koalice v čele s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem a členy bavorské konzervativní strany CSU. Jeden z nich dokonce obvinil šéfa ECB Maria Draghiho z toho, že svou pozici v bance zneužívá k prosazování italských zájmů. Z Německa také znovu zazněl hlas, že by Řecko mělo opustit eurozónu.
Němcům se nelíbí plány ECB, někteří chtějí vypudit Řecko z eurozóny
„Neumím si představit, že by Spolkový sněm, dolní komora našeho parlamentu, našel většinu pro politiku neomezeného společného rušení Německa (za dluhy ostatních zemí). Jako jeho poslanec bych s tím určitě souhlasit nemohl,“ prohlásil ministr Westerwelle pro nové číslo týdeníku Focus.
Westerwelle rovněž odmítl návrhy jižního křídla eura na to, aby ESM dostal bankovní licenci a mohl si od ECB půjčovat neomezené sumy peněz. Tento krok se ovšem nezamlouvá ani Evropské centrální bance. Draghi tento týden uvedl, že takový krok by byl v rozporu s evropskou legislativou.
ECB prosazuje nákup dluhopisů i přes odpor německé Bundesbanky
Draghi ve čtvrtek naznačil, že banka je připravena obnovit nákupy španělských a italských státních dluhopisů. Podmínil to ale aktivací záchranného fondu ESM a oficiální žádostí příslušných zemí o pomoc. Některé země eura ale ESM stále neschválily a klíčový bude vývoj v Německu, kde sice parlament svůj souhlas dal, ale o souladu fondu s ústavou bude v září rozhodovat ústavní soud.
Draghi ve čtvrtek připustil, že bankovní rada se dohodla na „směrnici “ o nákupech dluhopisů i přes odpor šéfa německé centrální banky Jense Weidmanna. Bundesbanka je proti nákupům dluhopisů na trhu proto, že se pohybují na samé hranici statutu ECB, který jí zakazuje financovat vlády.
Söder: Německo bude víc trpět, když Řecko neopustí eurozónu
Ministr financí spolkové země Bavorsko Markus Söder v rozhovoru pro německý list Bild am Sonntag záměr ECB kritizoval a označil jej za „nebezpečnou dráhu“. Vyzval také Řecko, aby opustilo eurozónu, a řekl, že německá ekonomika by v dlouhodobém pohledu utrpěla více, kdyby předlužená země v měnové unii zůstala.
Řecká krize
„Podle mé prognózy by mělo Řecko do konce roku vystoupit (z eurozóny). Každé nové podpůrné opatření či zmírnění podmínek by bylo chybou. Atény by měly být exemplárním příkladem toho, že eurozóna dokáže také ukázat zuby,“ uvedl pro Bild Söder s tím, že poskytnutí další pomoci Řecku představuje leda další „vylévání vody do pouště“.
„Vinu za problémy v Řecku nesou Řekové, nikdo jiný,“ prohlásil ministr. Dodal, že setrvání Řecka v eurozóně by způsobilo Německu značné hospodářské škody. Odchod Řecka z eurozóny by byl podle ministra navíc důležitým signálem pro další zadlužené evropské země, jako jsou Španělsko a Itálie. „Je také důležité, aby Španělsko a Itálie viděly, co se stane, když někdo nesplácí dluhy,“ řekl ministr. „Pokud Řekům projde jejich taktika protahování reforem a splácení dluhů, pak se celý systém zhroutí,“ dodal.
Generální tajemník bavorské CSU, partnera hlavní vládní strany CDU, Alexander Dobrindt byl vůči plánu nákupů dluhopisů ještě kritičtější. V sobotním vydání listu Tagesspiegel řekl, že Draghi svého vedení ECB zneužívá k zajišťování italských národních zájmů na úkor jiných zemí.
Řecko potřebuje ještě v srpnu 3 miliardy eur
Atény musí 20. srpna splatit dluhopis v částce 3,2 miliardy eur (80,5 miliardy Kč) a nové peníze může získat od mezinárodních věřitelů nejdříve v září. „Situace je na hranici únosnosti, což bude trvat do září, kdy bude hotova zpráva (“trojky„ čili zástupců Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu),“ řekl náměstek řeckého ministra financí Christos Staikuras.
Řecké euro před Bundestagem
Inspektoři trojky se do Řecka vrátili koncem července, aby znovu zhodnotili úsilí země dostat se z krize. Jenže odborníci se obávají, že opět nebudou spokojeni. V Řecku se za poslední půlrok dvakrát konaly parlamentní volby. Úsilí o reformy a škrty tak ochablo.
Pokud Řecko nedostane další peníze od zahraničních partnerů včas, mohlo by se podle ministerstva financí pokusit pokrýt nedostatek peněz emisí pokladničních poukázek. Řecko je od trhu víceletých dluhopisů odstřiženo od jara 2010, kdy se stalo prvním státem, který požádal partnery v eurozóně o finanční pomoc. Téměř každý měsíc ale vydává krátkodobé pokladniční poukázky a výnosy z nich financuje splácení jejich předešlých emisí.