Madrid - Počet firem, které podnikají ve Španělsku, loni pokračoval v poklesu a dostal se těsně pod 3,2 milionu. Oznámil to tamní statistický úřad INE, podle něhož se počet aktivních firem snižuje už čtyři roky v řadě. Za nepříznivým vývojem jsou převážně dopady současné evropské dluhové krize, kvůli které je ve Španělsku bez práce každý čtvrtý člověk v produktivním věku.
Španělské firmy kvůli krizi houfně krachují
Statistický úřad sdělil, že počet aktivních firem se za loňský rok snížil o dalších 1,6 procenta a dostal se na nové pětileté minimum 3,199 milionu. Nejvíce firem teď přitom končí ve stavebnictví, což jen podtrhuje hloubku recese, v jaké se španělská ekonomika nachází.
Nejvíce krachují stavební firmy
Nejvíce firem ve Španělsku podnikalo na konci roku 2008, a to 3,422 milionu. Záznamy ale ukazují, že od té doby už skoro čtvrt milionu podniků činnost ukončilo. „Mezi sektory, v kterých v roce 2011 ukončilo činnost nejvíce firem, je stavebnictví (-13,2 procenta), speciální stavby (-10,2 procenta),“ oznámil úřad. Firem ale ubývalo i v dalších příbuzných oborech, včetně těch, které se specializují na architekturu a návrhy.
Globální finanční a hospodářská krize znemožnila dokončit řadu rozestavěných projektů, což mělo tvrdé dopady na banky. Těm v portfoliích zůstala značná část nesplácených úvěrů, které tíží jejich bilanci. Dluhová krize, která pak eurozónu zasáhla, situaci ještě zhoršila.
Krize připravila o práci tisíce Španělů
Na konci loňského roku bylo ve Španělsku bez práce asi 5,4 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti přitom činila 22,9 procenta a byla nejvyšší v zemích Evropské unie. O rok dříve nemělo práci 4,1 milionu Španělů, zatímco míra nezaměstnanosti byla na 20,3 procenta. Situace se letos dál zhoršuje, bez práce už je asi 5,7 milionu lidí a míra nezaměstnanosti vystoupila na nový rekord 24,6 procenta.
Španělsko v poslední době tíží mimo jiné i vysoké náklady na obsluhu státního dluhu. Výnos klíčových dluhopisů se splatností deset let se už víckrát dostal nad sedm procent, což je hranice považovaná za dlouhodobě neudržitelnou. Řecko, Irsko a Portugalsko požádaly o zahraniční finanční pomoc krátce po tom, co se jim výnosy vyšplhaly citelně nad sedm procent a nedařilo se je snížit.